V kulisách zapadajícího slunce se v pražských ulicích proběhlo pět a půl tisíce vytrvalců
Za Břevnovem zapadalo slunce, v ulicích Prahy se stmívalo, ale město žilo ještě rychlejším tempem než za plného světla. V rámci Grand Prix totiž na desetikilometrové trati totiž závodilo přes pět a půl tisíce běžců.
Ve svižném tempu se pražskými ulicemi prohnal nejrychleji keňský běžec Daniel Chebii. V čase 27:42 jen lehce zaostal za traťovým rekordem.
„Tohle je mé letošní maximum, protože jsem se dával dohromady po zranění. Jsem s časem spokojený,“ usmíval se Keňan a jeho krajanka Peres Jepchirchirová mohla zářit ještě víc, traťový rekord vylepšila na 30:55.
Tentokrát bez lyží, ale stejně dobře si vedla i sedmá žena, Eva Vrabcová-Nývltová. „Sport číslo jedna je pro mě zatím lyžování, ale běhání mě baví takovým způsobem, že to je pro mě v současné době smysl života, takže nic není vyloučené,“ pravila tajemně.
To Petr Hradecký kdysi vybojoval jako junior tři medaile na biatlonovém mistrovství světa. Teď běžel desetikilometrovou trat, ale už jako skoro domácí městský policista. „Mám jiný rajon. Tady to znám spíš z jiných příležitostí,“ říkal.
Při normální službě by 10 kilometrů určitě nezvládl pod 40 minut, ale tuhle netypickou si dokázal i užít.
„Atmosféra je super, závod pak utíká rychleji, než když si jdete sami zaběhat do lesa,“ užíval si Petr Hradecký kouzlo závodu a večerní Prahy. A podobně se asi cítilo více než pět a půl tisíce vytrvalců.
