'Bolševická parta skončí, Poštorná se vrátí do ligy,' věští Baránek

Kdyby Tatran Poštorná v devadesátých letech nepřenechal své postupové místo do nejvyšší soutěže pražským Bohemians, mohli jsme ho v našem seriálu o fotbalových vesnicích zařadit mezi prvoligové. Slovo vesnice už ale u Poštorné není tak docela na místě, v roce 1974 se tahle obec stala součástí Břeclavi. Následnictví klubu, který v letech 1995 až 2000 hrál druhou ligu, si dnes přivlastňují dva vůči sobě nepřátelské subjekty – spojením tří klubů vzniklý třetiligový MSK Břeclav a nově založený Tatran Poštorná. Ten hraje nejnižší soutěž ve vesničce Ladná nedaleko Břeclavi.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rudolf Baránek, poštorenský patriot, pražský podnikatel, fotbalový sponzor a manažer | Foto: Štěpán Kačena

„Proč si to nenahraješ?!? Tady máš tři volné chlapy! Vždyť tu hru sakra zrychlete!!“ křičí zplna hrdla na své hráče během zápasu v Ladné Lubomír Zvonek. Plíce současného předsedy Tatranu Poštorná to mají těžké. Zvonek je zároveň trenérem týmu ze čtvrté třídy a také náruživým kuřákem.

Jeho dýchací ústrojí má proto během domácího zápasu v obci Ladná dva hlavní úkoly – zvládnout přísun cigaretových zplodin a vypomoci při Zvonkově snaze dirigovat hráče. „To je ono, dejte to na zem. Do ulice, tak, super, Staňo,“ nachází trenér také slova chvály a z hloučku fandů se ozývá tradiční povzbuzení: „Tatran!“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poštorná, 6. díl seriálu Fotbalové vesnice

První ligu přenechali 'Klokanům'

Mezi Zvonkovými svěřenci jsou na nejnižší soutěž neobyčejně šikovní jednotlivci, kteří kdysi prošli mládežnickými výběry druholigové Poštorné nebo dokonce patřili do širšího kádru prvního týmu. Ale doba, kdy za tenhle klub nastupoval třeba i pozdější brankář londýnského Tottenhamu Radek Černý, už je pryč.

„Když jsem nedávno potkal trenéra Komňackého, který mě tam vedl, tak jsme na to vzpomínali. My jsme tenkrát skončili třetí a to zaručovalo postup do první ligy. Přepustili jsme to ale Bohemians, kteří postoupili místo nás. Ale mohli jsme i s Poštornou hrát první ligu,“ osvědčuje dobrou paměť Černý, toho času hráč anglického druholigového QPR.

Možnosti hrát nejvyšší soutěž se tehdejší majitel klubu a poštorenský rodák Rudolf Baránek dobrovolně vzdal.

„Já jsem přišel za starostkou města Annou Procházkovou a řekl jsem jí, že Tatran Poštorná postoupil do první ligy, a zeptal jsem se, jestli město přispěje, protože do té doby nic. A ona odpověděla, že je to výborné, že mají skutečně radost, ale že nemají peníze, a tak mi mohou dát tři sta tisíc korun na rok, ale až v září. „Řekl jsem jí, že tři sta tisíc je v první lize na týden a to bych to uměl hrát s nejnižším rozpočtem. A tak jsem poděkoval,“ vzpomíná Baránek.

'Kapitalista' versus 'bolševici'

Pohled z druhé strany barikády nabízí tehdejší břeclavský radní a předlistopadový předseda klubu František Dvořák. Ten je dodnes činný v třetiligovém MSK Břeclav, do kterého se sloučily tři břeclavské kluby včetně zaniklé původní Poštorné, jejíž hráče a mládež klub odkoupil od správce konkursní podstaty.

„Město by pomáhalo, ale s ním byla hrozně těžká spolupráce. On potřeboval jenom peníze a o nic se nestarejte. Já si budu dělat všechno sám, jenom dávejte peníze,“ říká o Baránkově přístupu Dvořák.

František Dvořák, zasloužilý funkcionář ve všech slova smyslech | Foto: Štěpán Kačena

Je zřejmé, že Baránkova Poštorná a město Břeclav spolu příliš nevycházely a antipatie přetrvávají i teď, kdy Baránek založil nový Tatran Poštorná, hraje zatím v nedaleké Ladné a usiluje o návrat na břeclavský stadion, což je ovšem podmíněné obměnou lidí v zastupitelstvu.

„Dneska do toho město strká odhadem pět milionů korun ročně, protože to vzala ta bolševická parta, která tam je. Jsou sedmí v třetí lize a chodí jim tam sto padesát diváků. A přitom znárodnili všechno, co ve městě bylo. Všechny tři kluby zanikly a Tatran jim utekl do Ladné, protože Ladná Břeclav nenávidí a v referendu se odtrhla. Tak já šel za starostou do Ladné, teď nám to stačí, máme tam klid a budu bojovat, abychom se mohli vrátit na poštorenský trávník,“ popisuje realitu ze svého úhlu pohledu Baránek.

Stadion, na kterém dnes hraje třetiligový MSK Břeclav, chtěl Baránek odkoupit už v roce 1992, kdy se na valné hromadě klubu dostal do jeho čela. Dosluhující předseda Dvořák byl ale proti.

„On to tenkrát velice chtěl, ale já jsem mu říkal, že ho znám a že dokud budu živ, tak tady nedostane ani píď. Já jsem to s těmi lidmi nebudoval pro něj,“ rozohňuje se Dvořák.

Břeclavský fotbal prý zkrachuje, Poštorná vystoupá do ligy

Ledy se ale mohou začít hýbat po podzimních komunálních volbách. Pokud skončí současné vedení města, může to znamenat i revoluci na břeclavské fotbalové mapě. Rudolf Baránek má v plánu dotáhnout Poštornou nejen zpět do města, ale i z nejnižší soutěže do druhé ligy.

„Pokračujeme dál, máme své sny a určitě jich dosáhneme. Já jsem zdravý, bude mi teprve šedesát, jsem o hodně chytřejší, než jsem býval, budu to skládat postupně a uvidíme, co budou chtít lidé, protože to je otázka komunální politiky. Já už neudělám chybu v komunální politice,“ naznačuje Baránek, co všechno je třeba pohlídat.

V Břeclavi Baránkův Tatran nechtějí, azyl našel v nedaleké Ladné | Foto: Štěpán Kačena

Třetiligovému MSK Břeclav předpovídá Baránek nevábnou budoucnost. „Postupně se chci s Poštornou zase dostat až do druhé ligy. Podluží si tuhle soutěž zaslouží a oni se tam nikdy nedostanou. Nově obsazená radnice už jim ty prachy nedá a je po nich, to za chvíli zkrachuje,“ myslí si Baránek.

Příští týden poslouchejte, čtěte a na fotografiích prohlížejte: 7. díl – Drnovice.
Během podzimu je v rámci projektu Fotbalové vesnice v plánu výstava, kde mimo jiné spatříte více dokumentárních fotografií z jednotlivých obcí. Budeme včas informovat.

Fotbalové vesnice jsou také na Facebooku.

Jan Kaliba, Štěpán Kačena Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme