'Čubovci! Komunisti!' slýchají dodnes fotbalisté ze Slušovic

V pátém dílu našeho letního seriálu o vesnicích, kde se po rozpadu Československa hrála první nebo druhá liga, vám představíme obec, která je mezi ostatními trochu raritou. Na rozdíl od zbylých vísek a městeček ji totiž v republice neproslavil až fotbal. A zřejmě se nenajde nikdo, kdo by o ní v našem seriálu slyšel poprvé. Ve Slušovicích bylo všechno poněkud jinak. Tehdejší vesnici proslavilo už před listopadem 1989 na soudobé poměry zázračně fungující Jednotné zemědělské družstvo. Dobrý fotbal už byl jen jakýmsi vedlejším produktem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dan Matuška - trenér druholigových Slušovic | Foto: Štěpán Kačena

Prohlížím si trávník slušovického hřiště a jako doprovod mi k tomu za zády sviští tu auto, tu motorka. Akusticky by se mohlo zdát, že jsme někde na motoristickém závodním okruhu a nikoli na fotbalovém stadionu. Jenže na tom slušovickém je takováto kulisa běžná.

Hned za východní tribunou končí čtyřproudá silnice, kterou si tehdy ještě vesnice pořídila jako reprezentativní příjezdovou cestu pro návštěvu sovětského státníka Michaila Gorbačova. I když mají dnes třítisícové Slušovice statut města, působí uvítací asfaltový koberec hodně furiantsky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Seriál Fotbalové vesnice, 5. díl - Slušovice

Nejen špičkové JZD, i fotbal byl potřeba

Strůjce slušovického zázraku František Čuba nebyl vyloženě fotbalovým nadšencem, ale mít ve vzkvétající střediskové obci kvalitní sport se zkrátka slušelo. „Kdyby nebylo Čuby, tak by tady ten stadion nebyl. A když se podíváte, jak se vychází z tribuny uprostřed, tak tam mělo stát ještě tréninkové hřiště. Ještě na to jsou někde plány,“ vzpomíná na zlaté časy současný sekretář FC Slušovice Lucien Rudl.

Zůstalo ale jen u plánů, a tak Slušovice dnes hrají a trénují na stejném hřišti, kam se musejí vejít i všechna mládežnická mužstva klubu.

„Na krajský přebor máte stadion exkluzivní,“ skládám poklonu předsedovi Vladimíru Vlachinskému a pokladníkovi Miloslavu Bednaříkovi, když mě vedou do klubovny umístěné v hlavní tribuně. „No jo, jenomže to je postavené ještě za Čuby,“ odpovídají unisono a naznačují, že teď je stadion spíše nositelem starostí o údržbu.

Na krajský přebor mají Slušovice nadstandardní stadion | Foto: Štěpán Kačena

„Je tady trochu zatuchlo,“ omlouvají se slušovičtí funkcionáři, když najdou správný klíč a klubovnu odemknou. „Posaďte se, kde vám to pasuje,“ vybízejí mě a fotografa Štěpána Kačenu a při tom naznačují, že se slušovický fotbal směrem vzhůru v nejbližší době nepohrne, krajská soutěž je příjemným stropem:

„S penězi přijdou do klubu vždycky lidé, kterým o fotbal samotný zase tolik nejde. A jak ty peníze odejdou, tak ti lidé zase zmizí. Takže je lepší být při zemi.“

Vzpomínky na důsledky poslední druholigové účasti v polovině devadesátých let jsou ještě živé. Bratři Jan a Emil Řehákovi se klubu ujali, velmi rychle do něj napumpovali peníze, ale stejně rychle pak odešli do prvoligového Zlína i s polovinou slušovického kádru a dokonce i s jednou tribunou. Dnes jsou v kronice slušovického fotbalu označováni za jeho hrobaře.

Zlaté časy slušovického fotbalu přišly za slavné éry tamního JZD | Foto: Štěpán Kačena

Nadávali mi do komunistických přisluhovačů

To neplatí o Danu Matuškovi, který Slušovice ve druhé lize vedl jako trenér a při výjezdech na stadiony soupeřů musel být připravený na ledacos. „Všude nás spojovali s Čubovým zázrakem a s komunistickým režimem. Mě se to osobně nejvíc dotklo v Pardubicích, odkud pocházím. Moji vlastní kamarádi, se kterými jsem hrával, mě tam napadali, že jsem komunistický přisluhovač a že máme koupené rozhodčí. Kam jsme přijeli, tam jsme byli komunistické mužstvo.“

Tento cejch si nese slušovický klub dodnes, pokřiky o komunistické vsi a Čubovcích jsou prý slyšet i při zápasech žáčků. Odkaz svérázné minulosti ale nese současným hráčům Slušovic i výhody.

„Tolik kabin jako naši fotbalisti nemá na této úrovni prakticky nikdo. Navíc saunu, bazének…“ nechává nahlédnout do zázemí místního stadionu starosta František Pavelka. Mít minulost jako Slušovice je i ve fotbalovém prostředí dvojsečné.

Příští týden poslouchejte, čtěte a na fotografiích prohlížejte: 6. díl – Poštorná.
Během podzimu je v rámci projektu Fotbalové vesnice v plánu výstava, kde mimo jiné spatříte více dokumentárních fotografií z jednotlivých obcí. Budeme včas informovat.

Fotbalové vesnice jsou také na Facebooku.

Jan Kaliba, Štěpán Kačena Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme