Barcelona je i skvělou marketingovou značkou, souhlasí její fanoušci
Fotbalista Xavi Hernandéz dostává od svého zaměstnavatele FC Barcelona sedm a půl miliónu eur za rok. To je více než dvojnásobek ročního rozpočtu celé Viktorie Plzeň, která se při středečním zápase Ligy mistrů na Nou Campu ocitne v jiné galaxii. Propastný rozdíl ve sportovním i finančním potenciálu obou klubů má vcelku jednoduché vysvětlení.
Touha lidí koupit si červeno-modrý dres se jmenovkou Pavla Horvátha je ohraničená přibližně Rokycany a Stříbrem. Kdežto na prodeji stejně barevného trička s nápisem ‚Xavi‘ nebo ‚Messi‘ jde vydělávat po celém světě.
„V Jižní Koreji se prodává spousta dresů se jmenovkou ‚Messi‘. A potom ještě ‚Pak Či-sung‘ z Manchesteru jde hodně dobře na odbyt, protože je Korejec. Lidé se dívají na zápasy nejlepších světových klubů v televizi a fandí jim. V tomhle ohledu u nás vedou Barcelona, Real Madrid a Manchester United.“
Korejec, který se představuje jako James, potvrzuje globální úspěch značky FC Barcelona hned několikrát. Jednak svými slovy, jednak tím, že tráví drahocenný čas své evropské dovolené sledováním zápasů barcelonského B-týmu. FC Barcelona pro něj znamená výjimečnost a neopakovatelně atraktivní styl hry. Ovšem pro domácí Katalánce je to ‚víc než jen klub‘, jak ostatně tvrdí i trefné klubové heslo.
„Pro nás Katalánce je moc důležité, že máme instituci jako je FC Barcelona. Dělá našemu národu čest a reklamu po celém světě a je součástí naší identity. Všimněte si, kolik hráčů v našem týmu jsou Katalánci, tolik domácích fotbalistů v jiném top klubu nenajdete. I to je pro mě důležité. A navíc i hodně cizinců - jako třeba Messiho - jsme vychovali tady v Barceloně, takže je bereme za své, protože jsou tu spoustu let,“ vypráví před stadionem Carlos.
Toho příliš netrápí, že Barcelona letos přišla o jednu mimořádnou výsadu, kterou oslovovala fanoušky ve vzdálenějších zemích. Hlavně v Asii, která je pro evropské velkokluby zlatým dolem, totiž není jednoduché odlišit se od dalších úspěšných klubů, jako je třeba Manchester United.
Charitativní účely
Barcelona se o to snažila tím, že až do roku 2006 neměla na dresu jméno žádného sponzora a v posledních pěti letech tenhle prostor dokonce věnovala na charitativní účely. Na prsou jejích fotbalistů se objevoval nápis UNICEF a Barcelona za to dětskému fondu OSN ročně platila jeden a půl milionu eur. Od letoška se naopak do klubové pokladnice sypou ropné zlaťáky za to, že Barca na dresu propaguje neziskovou organizaci katarského emirátu Qatar Foundation.
„Osobně si myslím, že náš klub netrpí nedostatkem, takže to nebylo potřeba. Ale na druhou stranu je to dobře. Všechny týmy hrají s reklamou na dresu, není to žádná ostuda. Ekonomická stránka věci je zkrátka důležitá i pro Barcu a tohle znamená pravidelný příjem,“ uvědomuje si Miguel, že i hrdost musí jít někdy stranou, protože umořit dluhy FC Barcelona ve výši skoro půl miliardy eur není jen tak.
A zároveň ví, že jeho Barca ani s reklamou na dresu ve světě neztratí punc výjimečnosti. Ten totiž týden co týden velmi úspěšně oprašují fotbalisté na hřišti.
