Češi v konkurenci asijských týmů nijak nevyčnívají
Ta zpráva se zdá být stále čitelnější, čeští fotbalisté už nepatří mezi světovou špičku. Poté, co si nevěděli rady se svými soupeři v kvalifikaci, totéž zopakovali i v prvním duelu přípravného turnaje ve Spojených arabských emirátech. I v konkurenci týmů z pořadatelské země, Ázerbájdžánu a Iráku zatím rozhodně nevyčnívají.
Fanoušci Iráku formu českého týmu neřeší, momentálně jsou v podobném opojení, jako když v roce 2007 slavili senzační triumf svého týmu na Mistrovství Asie. Po vítězství 1:0 nad Ázerbájdžánem v úvodním utkání přípravného turnaje čekali na hráče před stadionem a svého kapitána Younise Mahmouda by nejraději nepustili za týmem do autobusu.
Být tady v Al-Ainu čeští fanoušci, kapitána Davida Rozehnala by zřejmě takto po zádech neplácali, nehledě na jeho zahozenou penaltu v závěrečném rozstřelu nepovedeného utkání se Spojenými arabskými emiráty.
Od týmu, který byl ještě nedávno v nejlepší světové desítce, by asi čekali víc než tři gólové šance za celé utkání, přestože největší hvězdy na turnaji chybí. A to Michal Bílek před svou trenérskou premiérou u reprezentace říkal, že by rád postupně našel tři až čtyři nové hráče pro evropskou kvalifikaci.
„Kvůli jednomu nepovedenému zápasu, kdy jsme nepostoupili dál, nebudu v žádném případě dělat nějaké závěry. Ti hráči mají předpoklady a pořád věřím, že tři, čtyři budou pro ty kvalifikační boje k dispozici," stojí si Bílek stále za svým.
Také SAE budují nový tým
Ale radost čeští fotbalisté přece jenom někomu udělali, třeba zdejšímu svazovému vedení, které si může odškrnout další úspěšný krok týmu slovinského kouče Srečka Katance na začátku dlouhé cesty.
„Nový kouč změnil pár zásadních věcí, mimo jiné zařadil do týmu mladé hráče a výsledky už přicházejí. Ale nechceme rychle vylétnout nahoru, jdeme krok po kroku," říkal v exkluzivním rozhovoru pro Radiožurnál Němec Lars Gansäuer z fotbalové asociace Spojených arabských emirátů a dodal:
Tím prvním úspěchem mohlo být naše středeční vítězství v přípravném zápase proti Manchesteru City, tím druhým je tento turnaj a tedy i test s vašim týmem, který sice není tak dobrý jako v éře Nedvěda, Kollera či Poborského, ale má, podobně jako my, řadu talentovaných hráčů, kteří mohou v budoucnu utvořit silný tým."
„Všechno nejde hned, tím spíš, že jsme fotbalově hodně malá země, takže musíme jít opravdu krok za krokem, to je myslím dobrá strategie, říká Lars Gansäuer.
A tyto zvládnuté kroky oceňují také domácí fanoušci, i když styl jejich povzbuzování je pro Evropana poněkud neobvyklý, což přiznává i záložník českého týmu Marek Matějovský: „Myslím si, že většina z nás to zažila poprvé, je to hodně netypické."
Ale hodně hlučné a vytrvalé. Zpívat, bubnovat a ještě se k tomu neustále pohupovat do rytmu od úvodního do závěrečného hvizdu bez sebemenší přestávky, to běžně nedělají fanoušci evropských velkoklubů, byť chodí dlouhodobě na stadion za nesrovnatelně kvalitnějšími hráči i lepšími výsledky.
Znalce zdejšího prostředí Ivana Haška to ale nepřekvapuje. Podle svazového šéfa jsou teď lidé ve Spojených arabských emirátech plní očekávání: „Mají nového trenéra, takže i tohoto hlediska je pro ně ten zápas hodně důležitý. Byl to test proti takovému mužstvu, jako jsme my. Považují si nás a chtějí s námi hrát."
Zatím, chtělo by se dodat ke slovům svazového předsedy Ivana Haška.
