Česká reprezentace si po remíze s Irskem pochvaluje dobrý zápas
Být to soutěžní utkání, rvali by si všichni vlasy, jak jim vítězství proteklo těsně před koncem mezi prsty. Ale jelikož čeští fotbalisté přišli v Irsku pozdní vyrovnávací brankou o výhru 1:0 pouze v přátelském zápase, tak po jeho skončení a remíze 1:1 spíše spokojeně vrněli nad solidním výkonem. Loňské stres a nervozita jsou ty tam, v týmu se před poslední přípravou na červnové EURO rozhostily klid, mír a pohoda.
Poměrně spolehlivým katalyzátorem týmového rozpoložení bývá třeba to, jestli má Milan Baroš náladu po zápase mluvit s novináři. Od loňského zápasu s Lichtenštejnskem se to stalo jenom jednou – po vítězné baráži v Černé Hoře. A poté, co v Irsku dal svou čtyřicátou reprezentační branku, na to útočník Galatasaraye Istanbul navázal.
„Je škoda, že jsme to nedotáhli do konce, ale já myslím, že jsme odehráli dobrý zápas. Já jsem se cítil dobře, protože jsem byl zraněný jenom tři týdny a potom jsem vlastně stál za červenou kartu, takže jsem mohl trénovat. A trénoval jsem víc než ostatní, takže já jsem se cítil docela dobře,“ potvrdil Baroš.
Baroš měl jednu velkou šanci a suverénně ji proměnil. To v posledních letech nebývala zrovna obvyklá bilance a před mistrovstvím Evropy takové zjištění není k zahození, zvlášť když uvážíme, že trenér Bílek Baroše považuje za českého útočníka číslo jedna. Celkově hra českého mužstva sice mohla být přesnější a efektivnější, ale na druhou stranu i mnohem ledabylejší a chaotičtější, jako třeba při loňské přípravě v Norsku.
„Myslím, že jsme hráli dobře, že bylo vidět, že všichni hrají s chutí a že i ten strašák Norska tam byl. Nechtěli jsme za žádnou cenu opakovat zbytečně špatný výsledek proto, abychom se dostali před EURem pod tlak,“ řekl Čech.
Což se po remíze 1:1 na hřišti jiného účastníka EURa k radosti Petra Čecha nestane, a kouč Bílek tak má, normalizační hantýrkou řečeno, klid na práci. Tou bude hlavně výběr třiadvaceti jmen, která vytvoří kádr pro turnaj v Polsku a na Ukrajině. Z těch, o kterých Bílek lehce uvažuje, si pozici rozhodně nezhoršili liberecký Štajner či Limberský z Plzně. Zato jeho spoluhráč Kolář si chybou před vyrovnávacím gólem černý puntík vysloužil.
„Byl to zbytečný gól. Takovým horším pohybem dal Dan gól. Ztratil balón a pak jsme si ho inkasovali,“ dodal Bílek.
Stejně jako ostatní adepti reprezentačního dresu má ale Kolář ještě čtvrt roku na to, aby svými výkony v klubu v očích Michala Bílka stoupnul.
