Česko-slovenští trenéři čerpají ze zkušeností společného státu

Jakýkoli sportovní souboj Česka se Slovenskem včetně toho fotbalového zítra v Olomouci má zvláštní extra náboj a punc výjimečnosti. Zatímco hráči cítí vítězství v něm jako otázku osobní nebo národní prestiže, česko-slovenské trenéry přepadá při vzájemném měření sil spíš jistá dávka nostalgie.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Trenér Bílek připravuje první trénink českého týmu ve Vratislavi

Trenér Bílek připravuje první trénink českého týmu ve Vratislavi | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Na rozdíl od mnohých svých svěřenců si totiž trenéři dobře pamatují doby, kdy společně se svým kolegou táhly takříkajíc za jeden československý provaz.

„Slováky trénuje můj bývalý spoluhráč Standa Griga, v národním týmu jsem hrál i s Michalem Hippem. Takže na to utkání se těším i z tohohle důvodu,“ popisuje před středeční fotbalovou bitvou s výběrem trenérů Grigy a Hippa své výjimečné pocity kouč české reprezentace Michal Bílek.

Ten je přitom zástupcem jedné z posledních generací, které si pamatují ještě společné působení v jedné reprezentaci, potažmo lize. Pocity a vzájemné vztahy, které si z něj ale hráči obou teď už samostatných zemí odnesli, zůstávají pro všechny hodně podobné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česko-slovenští trenéři čerpají ze zkušeností společného státu

„Na Standu mám jenom ty nejkrásnější vzpomínky, protože jsem s ním hrál celou řadu let ve Spartě. Setkání s ním je vždycky hodně příjemné,“ přibližuje Bílek konkrétně svoji slabost pro Stanislava Grigu.

Kouč slovenské reprezentace v minulosti patřil do dnes už hodně početné skupiny slovenských trenérů, kteří působili na lavičce některého z českých týmů. V případě Grigy to byla angažmá u Liberce a Sparty.

„Česká liga je samozřejmě posunutá dál, protože je víc kvalitních mančaftů, infrastruktura stadionů, vidíme, jak hrají mužstva v evropských pohárech. Je to po každé stránce dál,“ přibližuje Roman Pivarník detaily, které lákají slovenské kouče k tomu, zkusit trénovat v české nejvyšší soutěži.

On sám, stejně jako Karol Marko v Příbrami nebo mnozí jiní, má úlohu samozřejmě výrazně ztíženou a o svých erudicích musí přesvědčovat mnohem častěji než jeho čeští kolegové. Že mohou být slovenští trenéři ve své snaze úspěšní, ukazuje právě případ Pivarníka.

Košický rodák totiž v čele olomoucké Sigmy ukazoval ještě před víkendovým ligovým kolem všem ostatním českým koučům z vršku tabulky záda.

„Znám se s Pavlem Vrbou, když ještě trénoval Žilinu. Takže s těmito trenéry se znám, ale není to tak, že bychom si volali nebo se nějak setkávali. Potkáme se, pozdravíme se a popovídáme si před zápasem a to je tak všechno,“ poukazuje Pivarník na případu momentálně plzeňského kouče Pavla Vrby, že ani opačným směrem, tedy z Česka na Slovensko, rozhodně není „trenérská magistrála mrtvou žílou“.

V Trnavě se například uchytil Pavel Hoftych. A zájem Pavla Vrby o to vést slovenskou fotbalovou reprezentaci mluví v tomto ohledu také za vše. Zkrátka, pokud je v něčem ať už jeden či druhý národ ve vzájemném měření sil znevýhodňován, rozhodně ne v oblasti trenérské práce.

Do této sportovní branže ještě bodyčeky a červené karty rozhodně nedorazily. A netýká se to jen fotbalu. Jen namátkou pohled na slovenské trenéry v Česku: karlovarské basketbalistky vede Ludovít Smačko, vítkovické hokejisty čerstvě Peter Oremus a házenkářské vicemistryně z Veselí zase Jozef Hanták.

Koneckonců, kdo ví, třeba budeme časem i svědky hodně zajímavých mezistátních klání, ve kterých na lavičce jednotlivých reprezentací bude stát zástupce opačné národnosti. Nakročeno k tomu už je v hokeji, kde slovenský výběr úspěšně vede český kouč Vladimír Vůjtek. Třeba se k němu v tomto ohledu někdo brzy připojí.

Mirko Vasić, Michal Jurman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme