Český fotbal vděčí Lokerenu za střelce Kollera. Do Belgie ho doporučil Vacenovský

Kdybychom hledali na světě místo, kde udělal fotbal České republice nejlepší reklamu, hodně vysoko by se umístil belgický Lokeren. Možná by tuhle soutěž i vyhrál. Trénoval tam kapitán vicemistrů světa 1962 Ladislav Novák, hrál tam slovenský mistr Evropy z Bělehradu Karol Dobiáš a ve špičkového útočníka se tam vypracoval Jan Koller.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Vacenovský si Belgii zamiloval, doma mu visí obraz Brugg | Foto: Jan Kaliba

Hrálo tam i mnoho dalších Čechů. V Lokerenu se proto velmi těší na dvojzápas předkola Evropské ligy proti českému soupeři, byť domácí utkání proti Plzni musejí ve čtvrtek odehrát na stadionu v Bruselu.

Jan Koller je nejlepším střelcem v historii národního týmu a český fotbal za to může poděkovat právě Lokerenu. Ve Spartě v něm v polovině devadesátých let perspektivního útočníka rozhodně neviděli, ale v rodinném belgickém klubu Koller fotbalově vyrostl v obávaného kanonýra.

"Měl jsem štěstí, že tam přišel trenér, který se mi hodně věnoval, za něj jsem šel strašně fotbalově nahoru," vzpomíná populární 'Dino'.

Přehrát

00:00 / 00:00

Belgické město Lokeren bývalo baštou českého fotbalu, pro reprezentaci vychovalo Jana Kollera

Kollerovi vyhovovalo, že měl v Lokerenu kolem sebe spoustu krajanů, kteří v klubu ve druhé polovině devadesátých let vytvořili nevídanou českou fotbalovou komunitu. Čtveřici Koller, Vonášek, Budka, Pěnička se přezdívalo česká mafie a ne každému se její praktiky líbily. Jeden z belgických spoluhráčů si šel dokonce stěžovat, že Češi na hřišti hledají jen sami sebe.

"To se jim nelíbilo. Ale říkal jsem, trenére, co chcete, v ofenzivě máte pět hráčů, z toho jsou čtyři Češi, tak komu máme nahrávat," usmívá se při vzpomínce na časy v Lokerenu Roman Vonášek.

Ten prožil v tomhle flanderském městě osm let, ze všech Čechů nejvíc. Usadil se tam se vším všudy. Do Belgie přenesl i svůj holubí chov, pro který má celoživotní vášeň.

"Nebylo to tam tak jednoduché, musel jsem mít povolení od ministerstva vnitra, proč Čech chce v Belgii pěstovat holuby, jestli to není kvůli špionáži. Řešilo se to až v Bruselu, kde jsem dostal razítko, že můžu v Belgii chovat poštovní holuby. Byl jsem dokonce sedm let členem holubářského spolku v Belgii a zúčastňoval se i závodů," vypráví Roman Vonášek.

Belgičany přesvědčil Vacenovský

Pátrání po tom, proč se z Lokerenu stala česká fotbalová bašta, nás dovede za spoluhráčem Josefa Masopusta a šestinásobným mistrem Československa s Duklou. Josef Vacenovský přišel do Lokerenu v 70. letech jako hráč, potom se tam ještě dvakrát vrátil coby trenér a právě na jeho doporučení pak přicházel jeden krajan za druhým.

Jan Koller ve své oblibené plážové restauraci v Monaku | Foto: Jan Kaliba

"Mám tam velmi dobré známé, jezdil jsem tam jako do Ratíškovic, odkud pocházím. Skončil jsem prakticky před pěti lety, kdy mi bylo sedmdesát, ten skauting je náročný," říká Josef Vacenovský.

Nevídaný kousek se mu povedl v létě roku 1996, kdy ze Sparty do Lokerenu odešli tři hráči najednou. Funkcionáři si z Belgie původně přijeli jenom pro Vonáška s Budkou. Ale zmínili se, že by se jim hodil taky útočník. Vacenovský ukázal na lavičku náhradníků, kde seděl na Letné vysmívaný dlouhán Koller, a řekl: Tady ho máte. Belgičané byli nedůvěřiví, ale nakonec se nechali přesvědčit.

"Byl jsem tam tři týdny na testech, Lokeren nevěděl, jestli mě má angažovat nebo ne. Právě pan Vacenovský, který tam dříve působil a kamarádil se s prezidentem klubu, se za mě přimluvil a nakonec mě angažovali," vzpomíná Jan Koller, jaký detail mu pomohl k úspěšné kariéře.

Alena Benešová, Jan Kaliba, Jan Suchan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme