Chcete postoupit? Tak zaplaťte! říkají sudí i v nejnižších soutěžích

Úplatek nemusí být nutně metodou, jak nečestně získat výhodu tam, kde jde o velké peníze nebo podíl na moci. Stačí zabrousit do nejnižších fotbalových soutěží a naskytne se vám tragikomický pohled na scénu, kde se kupují bezvýznamné zápasy za bečku piva nebo pečené prase. Smutné je, že takové praktiky jsou spíše pravidlem. A kdo se jím neřídí, obvykle špatně dopadne. Přesto se systému některé kluby vzpírají. Třeba kdysi druholigový Tatran Poštorná, který náleží do našeho letního seriálu o fotbalových vesnicích.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Proti všem - Lubomír Zvonek se pokouší bojovat s korupcí v pralesním fotbale | Foto: Štěpán Kačena

Čtveřice fotbalistů Tatranu Poštorná vyhání bezprostředně po zápase nejnižší soutěže na vypůjčeném hřišti v obci Ladná únavu z těla s půllitrem piva v ruce a s cigaretou ve druhé a spílají při tom vedoucímu místní kantýny, který vede proti vetřelcům z břeclavské čtvrti Poštorná záškodnickou válku. Poštorenské, kteří v minulé sezóně marně usilovali o postup, ale netrápí ani tak nepřízeň výčepního, ale rozhodčích.

Nedáš úplatek - dostaneš za vyučenou

„Je to těžké prokazovat, ale ano, oni jsou schopní za 200 korun porazit s mančaftem 4. třídy v poháru Spartu Praha,“ přisuzuje předseda Poštorné Lubomír Zvonek fotbalovým sudím až pohádkové schopnosti. Jinak ale jeho vyprávění o tom, jak si rozhodčí sami říkají o úplatky, připomíná spíš horor.

Přehrát

00:00 / 00:00

Chcete postoupit? Tak zaplaťte! říkají sudí i v nejnižších soutěžích

„Byli jsme na postup, kdybychom v tom zápase vyhráli. Dělal jsem tehdy vedoucího mužstva, nesu registračky a rozhodčí se mě ptal, o co hrajem. Říkám – hrajeme o body a o žízeň, večer já a další dva kluci máme narozeniny, oslavujeme to v kavárně. A on říká - moment, ty nechceš postupovat? Když to vyjde, tak to vyjde. Buď si to uhrajem, nebo neuhrajem. A on - ty s ničím nejdeš? Říkám ne, nejdu s ničím. Tady máš registračky a na shledanou!“

A tak i v tomto jarním zápase Tatranu Poštorná platilo známe fotbalové nedáš úplatek - dostaneš za vyučenou.

„Samozřejmě druhá minuta, podle mě faul, podle chlapců taky. Penalta nebyla! Na druhé straně během tří minut, hráč pomalu ani nebyl u žádné situace. Penalta byla! Prohrávali jsme 0:3 poločas. A on – tak co, chceš postupovat nebo ne? Příští týden hraješ s prvním, jestli chceš, já vás klidně budu pískat, to si zařídím. Tak jsem ho poslal do patřičných mezí!“

Kriminalisté dávají ruce pryč

Před jiným utkáním pro změnu přišli s prosíkem soupeři, kteří na rozdíl od Poštorné hráli stále ještě o postup. Když předseda Tatranu Lubomír Zvonek bečku piva jako pozornost za vypuštění zápasu odmítl, měl jeho tým do poločasu dva vyloučené.

„Jdu za panem delegátem a říkám – to si děláte srandu! Jdeme podepsat zápis a konec zápasu. To vidím, že nemusíme hrát. Měli jste se domluvit, nemuselo to takhle vypadat – tohle vám odpoví sám pan delegát. Potom se diví, že mu tam nadáváte já nevím do čeho.“

Takhle se regeneruje ve IV. třídě. Hráči Poštorné po zápase | Foto: Štěpán Kačena

I v nejnižších fotbalových soutěžích a možná hlavně v nich je uplácení spíš normou než výjimkou, jenže řešení je v nedohlednu.

„To už aj došel jeden mančaft, který chtěl pět tisíc, že nám to pustí. Ale dokažte to! Mluvil jsem o tom i s lidma z hospodářské kriminálky. A oni říkají – Lubo, co s tím? Pokud to nenatočíme, nechytneme, nedá ti to přímo. Víš, jaké s tím byly problémy v republice, jak nám dopadli kapříci atd. Prostě, co s tím chceš dělat? Vyloženě bys to musel chytnout, musel bych s tebou jezdit na každý zápas. Jak to chceš dokázat?“

Zvrácený systém - normální je uplácet

Největším problémem je, že ruka ruku myje, jeden druhého kryje a je pohodlnější systém podpořit s tím, že když nebudu uplácet jako ostatní, můj klub na to doplatí. Poštorná se rozhodla jít hlavou proti zdi a na Břeclavsku není sama.

„Když aspoň budeme ty tři čtyři kluby na úrovni třetí a čtvrté třídy, tady v těch soutěžích, ať vědí, že k nám dojedou a nedostanou ani korunu navíc. Co je tady Podivín, ten prostě hraje s vlastními odchovanci, v životě od nikoho nic nevzal a nedá. Buď na to máme a nespadnem, nebo na to nemáme a spadnem. Znám plno klubů, které krajské soutěže každý rok zachraňují tímto způsobem. K čemu to je?“ uzavírá řečnickou otázkou své odvážné vyprávění předseda kdysi druholigového Tatranu Poštorná Lubomír Zvonek.

Fotbalové vesnice jsou také na Facebooku.

Jan Kaliba, Štěpán Kačena Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme