Čína vábí fotbalové hvězdy. Proti obrovským částkám stojí odlišná kultura i malá prestiž
Je to jen otázka času, než do Číny přestoupí hráč formátu Cristiana Ronalda nebo Lionela Messiho v nejlepších fotbalových letech, nebo se to nikdy nestane? Před několika lety naprosto nesmyslná otázka je i během této zimy zase aktuální. Čínské kluby totiž nepřestávají kupovat elitní hráče předních evropských týmů a překonávat tím své vlastní rekordy.
V penězích není problém, kapitál je v Číně skoro neomezený a vůle investovat do fotbalu veliká, naposledy se o tom teď v prosinci přesvědčili fanoušci Chelsea, když zimní odchod do Šanghaje ohlásil Oscar, se sumou 60 milionů liber nový rekordman přestupových tabulek.
Brazilci je 25 let a i v Evropě by si se svou reputací mohl ještě léta pohádkově vydělávat, přesto míří na východ. Ale pořád zůstává spíš raritou, protože i přes bohatství čínských klubů existuje několik zásadních důvodů, proč v dohledné době zřejmě neodčerpají to nejlepší, co evropský fotbal nabízí.
Mohou do Číny přestoupiti i Messi či Ronaldo? Odpověď hledal reportér ČRo Jan Kaliba
„Je potřeba si uvědomit realitu čínského životního prostředí. Spousta západních manažerů tam nechce zůstávat delší dobu, protože prostřední není vlídné k životu. Přimět nejvýznamnější hvězdy zvyknout si na asijskou kulturu, těžší životní podmínky a stravu není úplně jednoduché,“ říká Tomáš Hülle.
Prezident Česko-čínského podnikatelského fóra a nabízí jeden ze zásadních důvodů, proč do Číny v plné fotbalové síle a na delší dobu zřejmě v dohledné době neodejdou hráči světové extratřídy typu Messiho, Ronalda.
Fanoušci Arsenalu teď věří, že země středu nezláká ani Alexise Sancheze, u kterého doufají, že avizovaného zájmu z Číny využívá jen k licitaci o lepší smlouvu a že spolu s ní ho v Londýně udrží i prestiž Premier League.
„Má teorie je, že člověk s určitým sociálním statusem už se nemusí tolik zajímat o peníze. Spíš mu jde o rozpoznání jeho schopností u veřejnosti. Platí, že evropské ligy jsou nekvalitnější na světě. Fotbal aktuálně v Číně není sportem číslo jedna a má k tomu hodně daleko,“ vysvětluje Tomáš Hülle.
Moc peněz v minulosti nepřenesla centrum světového fotbalu ze západní Evropy do Ruska nebo arabského světa, nepodaří se to podle něj v nejbližší době ani Číně.
