Fotbal pomáhá Afričanům zapomenout na války nebo hladomor

Jedna z nejbarevnějších a nejrytmičtějších sportovních akcí světa dospěla do své rozhodující fáze. Na fotbalovém Poháru afrických národů v Jihoafrické republice se chystá čtvrtfinále. Postoupli mimo jiné i hráči Mali, tedy země, kde vrcholí ozbrojený konflikt, který pomáhá řešit i francouzská armáda.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vuvuzela se stala symbolem | Foto: Ľubomír Smatana

Takové problémy na nejchudším kontinentu, kde lidé často trpí hladem, epidemiemi nemocí nebo vlnami násilí, nejsou výjimečné. A fotbal je tou nejjednodušší a často jedinou zábavou, kterou Afričané mají.

Při zápasech mistrovství Afriky je kolikrát zajímavější sledovat, co se děje v hledišti než na hřišti. Pestrobarevně oblečení a pomalovaní fanoušci se pouštějí do cirkusových kreací a hudební produkce po celé utkání neutichá. Afričané fotbal milují a dokážou mu i ve skromných podmínkách nejchudšího kontinentu světa vytvořit důstojné podmínky.

Přehrát

00:00 / 00:00

I přes chudobu a války dovedou Afričané vytvořit ideální podmínky pro fotbal

Bývalý trenér egyptské reprezentace do 20 let Miroslav Soukup vzpomíná, jak ho překvapila úroveň afrického šampionátu dvacetiletých ve Rwandě patnáct let po tamní genocidě, během které nepřežilo masové vyvražďování nejméně půl milionu lidí.

„Kigali bylo fantastické město, lidé přátelští a vstřícní, všude čisto. Pro mě to byla až nepředstavitelně kulturní země oproti třeba Zambii nebo Zimbabwe. Byl tam nově postavený stadion, krásně upravená plocha, minimálně čtyři hřiště s umělým povrchem. Opravdu to tam bylo na velmi dobré úrovni.“

Takhle ovšem vypadají podmínky pro vrcholné akce a zápasy. Běžný Afričan, který se baví fotbalem, nebo i ten, který má očividný talent a zkouší štěstí, jestli nezaujme pozorovatele z Evropy, si může o hřišti s umělým povrchem a podobných vymoženostech nechat jenom zdát.

Trenér egyptské "20" Miroslav Soukup | Foto: Jan Kaliba

„Tréninky začínaly v půl šesté, v šest ráno, protože pak už bylo moc velké vedro. Přišlo tam třicet nebo čtyřicet kluků, kteří běhali po něčem mezi smetištěm, dlážděným náměstím a udusanou letenskou plání, na které předtím proběhla vojenská přehlídka. Rovná hrací plocha nebo tráva, to neexistovalo,“ vybavuje si svou tři roky starou návštěvu v Ghaně, kam ho vyslal fotbalový klub z Mostu, současný skaut anglického Fulhamu Milan Holub

„Snad jen v areálu univerzity v Akkře, kde některá mužstva trénovala. Spravoval to tam tuším Abedi Pelé, slavný fotbalista a idol, o kterém všechny místní ženy vyprávějí, co s ním zažily,“ doplňuje s úsměvem Milan Holub.

Jan Kaliba, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme