Fotbalem za velké peníze ukájeli vášeň, to jsou vesničtí mecenáši

Pocházejí z českých a moravských vesniček, mají rádi fotbal, jsou hodně ambiciózní, a jelikož pro ně nebyl problém sehnat velké peníze a nadchnout lidi kolem sebe, splnili si svůj velký sen. Asi tak se dají popsat muži, kteří stáli za projekty sedmi fotbalových vesnic, které pronikly mezi elitu českého fotbalu a kterým věnujeme náš prázdninový seriál. Peníze nebo motivace či obojí zároveň ale došly, přišel ústup ze slávy a někteří z nich měli také opletačky se soudy. I to jsou mecenáši fotbalových vesnic.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rudolf Baránek, majitel druholigové Poštorné  

Rudolf Baránek, majitel druholigové Poštorné   | Foto: Štěpán Kačena

Motivace mecenášů, kteří neváhali vložit prostředky a energii do fotbalových vesniček, je ve všech případech podobná, jenom názvy obcí se pochopitelně liší.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč mecenáši vesnických klubů investovali do fotbalu.mp3

„Je to velmi jednoduché – v Poštorné jsem se narodil a měl jsem možnost něco pro své rodiště udělat. Ve vedlejší vesnici bych to neudělal,“ vysvětluje majitel někdejšího druholigového klubu Rudolf Baránek.

„Říkal jsem si, že každý rodák, který dosáhne v nějaké oblasti úspěchu, který může využít své umění a vědomosti ve prospěch své obce, by to měl udělat. Tak jsem se o to snažil. To je celé, to není složité. A nebyl to podnikatelský záměr, to vám garantuji,“ dodává Baránek.

Právě on v devadesátých letech vytáhl Poštornou, dnes už součást města Břeclavi, až do druhé ligy, a dokonce mohl hrát i první, kdyby raději nepřenechal postup pražským Bohemians.

Vlítl jsem do kabiny a udělal tam bordel

Majitelé klubů z fotbalových vesniček jsou muži charismatičtí, sebevědomí a rádi mají věci pod svou kontrolou. Tyto vlastnosti se projevovaly třeba i touhou podílet se na přímém řízení týmu a mluvit do práce trenérům.

„Vzhledem k tomu, že jsem fotbalu rozuměl a že jsem měl výsledky, tak si myslím, že jsem měl nárok do toho mluvit. Na mě ležela odpovědnost za klub se vším všudy, takže jsem občas vlítl do kabiny a udělal jsem tam s odpuštěním pořádný bordel. Ale ti kluci mě brali, takže jsem si to mohl dovolit. Kdybych tam přišel a dlužil jim peníze nebo neplnil podmínky smlouvy, tak mě taky mohli poslat někam,“ říká Gottvald.

Petr Kotásek, bývalý donátor Ratíškovic | Foto: Štěpán Kačena

Naťukává tím finanční stránku věci. Ve fotbalových vesnicích se točily závratné sumy peněz, rozpočty klubů byly v některých případech mnohem vyšší než rozpočty samotných obcí. Největší kontrast byl právě v Drnovicích, které měly roční náklady až 70 milionů korun, kdežto obec Drnovice si musela vystačit zhruba s osmi milióny.

Celý druholigový klub se vším všudy ale dokázali právě za osm milionů provozovat třeba v Poštorné nebo Ratíškovicích: „My jsme to drželi v těchto mezích. Když u nás někdo chtěl hrát a líbil se nám, tak jsme mu jasně řekli: 'Jo, ale za tyhle peníze. A pokud se ti to nelíbí, tak musíš jít tam, kde ti dají víc.' My jsme měli nízký rozpočet, ale všichni byli spokojení, protože u nás vždycky slíbené peníze dostali,“ vzpomíná na ratíškovická slavná léta tehdejší donátor Petr Kotásek.

Fotbalová euforie i zklamání, to byly moje drogy

Všem mecenášům fotbalových vesnic jejich vášeň mnohé přinesla i vzala. „Fotbal je nádherná hra. A víte, co mám na něm hrozně rád? To nadšení, tu euforii, když se vyhraje, ale zrovna tak i situaci o týden později, když to třeba sklouzne do toho zklamání po prohře. Celkově mám tyhle pocity rád, je to pro mě taková droga,“ vyznává se Jiří Novák, který dotáhl do první ligy Lázně Bohdaneč.

„A co mi to v životě odneslo? No to můžu říct jednoznačně – peníze,“ říká Novák, aniž by toho ale litoval. Ovšem kdyby měl tyto peníze investovat znovu, zřejmě by si to podobně jako jeho kolegové hodně rozmýšlel.

novakkwebk.jpg | Foto: Štěpán Kačena

Bossové fotbalových vesnic své obce proslavili, udělali jim reklamu po celé zemi a někdy i mimo ni, ale pro malé vísky znamenala přítomnost velkého fotbalu i řadu negativních jevů – nájezdy chuligánů, kteří devastovali majetek vesničanů, dopravní kolapsy nebo třeba v případě Bohdanče i zánik fotbalu v obci.

O tom všem vám budeme v našem prázdninovém seriálu každé pondělí vyprávět.

Příště (12.7.) – 2. díl, Ratíškovice + Proč se vesnické kluby cítily šikanované

Jan Kaliba, Štěpán Kačena Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme