Fotbalista Jiří Sloup si v boji s rakovinou vynutil prodloužení
Nedávno začal žít svůj šedesátý rok života v naději, že bude lepší než ty poslední. Jiří Sloup sice býval fyzicky zdatným fotbalistou, jenže také jeho přepadla před pár lety rakovina. Někdejší útočník Bohemians a národního týmu na tom byl jeden čas hodně bídně, ztratil skoro 30 kilo váhy a jeho šance na uzdravení nebyly valné. Svému nejtěžšímu soupeři v kariéře se Jiří Sloup odmítl vzdát jen tak bez boje.
Nedávno devětapadesátiletého fotbalistu jste mohli během závěrečných ligových kol potkat třeba před některým z fotbalových stadionů, pravda, často i s cigaretou v ruce. Ale není to prý tak, že by střelci slavného gólu do sítě Ajaxu Amsterdam otrnulo.
„Kouřit nesmím, ale nedá se to vydržet. Kuřákem jsem byl vždycky, i když jsem hrál fotbal. Někdy mi je lépe a někdy hůře, tak uvidím,“ říká Jiří Sloup.
Jako fotbalový fanoušek teď musel být Jiří Sloup dvojnásob smutný, Bohemians, za které hrával ve svých nejlepších sportovních letech, sestoupili z první ligy, a Plzeň, kde pro změnu žije, zase nedosáhla na titul. Jenže co je to za ránu proti té, která přišla před pár lety, když mu lékaři našli zhoubný nádor.
„Chodil jsem tři měsíce k očnímu lékaři a stále jsem mu říkal, že mě bolí oko. Furt mi říkali, dávej si kapky. Pak mi to zařídili u primáře, co dělá nosní, krční a podobně, že to souhlasí s tím okem. Řekl mi, že je to zhoubný národ. Tak mě vzali na rentgeny a prý takový rychlý nádor, který mi vytlačoval oko, v životě neviděli. Okamžitě zahájili ozařování a nejsilnější dávky chemoterapie, Měsíc jsem nemohl jíst nic kromě polívek,“ popisuje Jiří Sloup.
Květinový den Ligy proti rakovině upozorňuje na nádory ledvin
Číst článek
I přes všechny trable ale bývalý fotbalista vypadá skvěle. „No, dobře, když jsem šel do nemocnice, tak jsem měl 90 kilo, a když jsem se vrátil, tak jsem měl 62. Teď mi chybí zase šest do devadesáti. Jsem na svým, ale teď to asi zase půjde dolů, protože mi trhali čtrnáct zubů, které se zkazily od toho ozařování, ale už mám náhradní. Můžu vám říct, že bych to nikomu nepřál.“
S příjmem potravy to má Jiří Sloup stále docela složité. „Nemůžu si dát třeba řízek, mám jíst nějaké omáčky a podobné věci. Když totiž kousnu, tak se mi zuby odlepí. Za půl roku mi ale dají nové, říkali,“ neztrácí někdy i pořádně černý smysl pro humor Jiří Sloup.
To platí, i když mluví o své někdejší profesi. Na fotbal už se může bývalý reprezentant pouze dívat, přestože spousta jeho vrstevníků ještě sem tam po trávníku či v hale s míčem běhá.
„Fotbal hrát nemůžu. Když se totiž rozběhnu, tak se cítím, jako kdybych byl ožralej, bych mohl kličkovat i mezi brankami. Nedá se nic dělat, musím s tím bojovat,“ dodává Jiří Sloup.
