Fotbalisté Baníku zakončili podzim tradičně: přezuli z kopaček do bruslí

Baník na ledě. Tato věta může na první pohled znít stejně absurdně jako např. Kokosy na sněhu. Ovšem stejně jako se jamajským bobistům podařilo kvalifikovat se na olympiádu do Calgary, tak fotbalisté Baníku nazuli brusle a sehráli hokejový zápas.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fotbalisté Baníku Ostrava slaví výhru na hřišti Viktorie Žižkov

Fotbalisté Baníku Ostrava slaví výhru na hřišti Viktorie Žižkov | Zdroj: ČTK

Staří proti mladým, ale v plné hokejové polní, takové je tradiční zakončení fotbalového podzimu v Baníku. Už vrávoravá chůze z kabiny na střídačku u některých dává tušit, že o zajímavé zážitky nebude nouze.

A ten první přichází ještě během rozbruslení. Brankář Antonín Buček se i tentokrát staví mezi tři tyče a s jedním z vítkovických hokejových opozdilců svádí souboj, ve kterém je na první pohled znát rozdíl několika hokejových světelných let.

„Můžu zamachrovat, to byly střely jak v NHL od Rosti Olesze, to byl zážitek! Můžu se doma chlubit.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Fotbalisté Baníku tradičně obuli po podzimní části Gambrinus ligy brusle, někteří měli na ledě velké problémy

Nejprve Olesz, který hraje v NHL za Chicago Blackhawks, musí Bučkovi pořádně připevnit levý beton, což vyvolá salvu smíchu, ale pak už sklízí gólman obdiv spoluhráčů. Minimálně za odvahu.

„Střely se dají, ale ten pohyb na ledě… to je fakt těžké. Přitom jsem vždycky chtěl spíš hrát hokej než fotbal, pamatuju se, že když jsem byl malý, chtěl jsem brankářskou výstroj, ale naši mi ji nedali, tak jsem začal dělat fotbal.“

Mezi fotbalisty Baníku jsou ale i takoví, kteří si s bruslemi a pukem tykají. Jedním z nich je např. Benjamin Vomáčka. Své téměř předpisové golfáky odkoukal od syna.

„V Liberci se chodím dívat na malého, je mu jedenáct a hraje za Tygry, teď mě učí on, musím se zdokonalovat, abych mu mohl radit. On si teda nedovolí říct, kde mám největší rezervy já, ale moc dobře ví, že je to v bruslení.“

Kouč na hřišti, kouč na ledě

V samotném utkání mají staří v čele s kapitánem Lukešem nebo právě Vomáčkou jednoznačně navrch. Mladým nepomáhá ani posila v podobě trenéra Pulpita, který se jako kouč projevuje i na ledě.

„Jezdi, dělej, máš tam hráče!“

A poraženým nepomáhá ani shovívavost rozhodčího, který občas odpustí i špatné střídání.

„Je vás moooc!“

Staří nakonec vítězí 12:4, a to i přesto, že ve svém středu mají Davora Kukece, který se stává díky svému brzdění pomocí nárazu o mantinel největší atrakcí zápasu.

„První, a taky poslední,“ není těžké z chorvatštiny přeložit, pokolikáté v životě stojí levonohý záložník na bruslích. I proto se Kukec snaží občas na střídačce schovat.

Jediným, komu se daří z hokejového zápasu vyvléknout, jsou Nigérijec Ebus Onuchukwu a Vladan Milosavljev. Srbský záložník má tak malou nohu, že na ní nesehnali brusle.

„Jet dopředu umím, ale zastavit teda ne. Bojím se, že bych si v rychlosti něco udělal.“

Jinak by se srbský záložník stal pravděpodobně největším Kukecovým konkurentem v souboji o největší hvězdu zápasu.

Radim Sajbot, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme