Fotbalová Dukla je mezi elitou možná i díky vyhazovu šéfa ze Slavie
Jediný elitní pražský fotbalový klub na vzestupu. Na první pohled je to možná odvážné tvrzení, ale v posledních pár letech pro Duklu prostě platí. Zatímco týmy Bohemians 1905 se Žižkovem zmizely z Gambrinus ligy, Slavia k tomu neměla až tolik daleko a Sparta znovu zůstala pod mistrovským trůnem, klub z Julisky se z druhé ligy vyhoupl až na šesté místo té první.
Zásluhu na tom má nejen mužstvo vedené Lubošem Kozlem, ale také majitel a šéf Dukly Martin Lafek a dá se říct, že i bývalé vedení konkurenční Slavie.
„Tady v Praze už skončilo utkání Slavia – Liberec, v 69. minutě, kdy domácí prohrávali 1:2, stáhl domácí trenér Jarolím své mužstvo ze hřiště, to odešlo do kabin a už do zápasu nenastoupí, a sice na protest proti tomu, jak rozhodčí toto utkání vedl,“ reportoval kdysi ze stadionu na Strahově Miroslav Bureš.
„Ano, já jsem byl ten, kdo tehdy na pokyn trenéra nebo tehdejšího vedení z tribuny, to už nevím, stáhl mužstvo ze hřiště. Ale moje role v tomto rozhodnutí byla nulová, moje rozhodnutí to nebylo,“ vzpomíná na událost z 26. dubna 2006 tehdejší vedoucí mužstva Slavie Martin Lafek.
Sešívaní se pak ještě na hřiště vrátili, ale utkání bylo stejně kontumováno v jejich neprospěch, klub, trenér Jarolím i Lafek navíc dostali pokuty od disciplinární komise.
Tahle ostuda červenobílých na to vliv neměla, ale nedlouho poté musel Martin Lafek z klubu tak jako tak odejít. V létě 2008 pak majetkově i funkcionářsky vstoupil do tehdy druholigové Dukly a loni ji dostal mezi elitu. To by se možná nemuselo stát, nebýt vyhazovu ze Slavie.
„To je hodně silné slovo, ale možná že kdybych tehdy neodešel, byl bych ve Slavii doteď, protože jsem u toho zrodu se svými kolegy a společníky byl. A i ti, kteří tehdy to rozhodnutí udělali, byli tehdy se mnou ve Slavii. Ano, s jistou nadsázkou se asi dá říct, že kdybych tehdy ve Slavii pokračoval, možná by nepřišla nová éra Dukly.“
Slávistické portfolio
A tak jako se - také s nadsázkou - mluví o Plzni kvůli minulosti hráčů jako o béčku Sparty, dá se říct, že Dukla je co do funkcionářského obsazení zase B týmem Slavie. Kromě dnes devětatřicetiletého Martina Lafka totiž pomáhal armádnímu klubu zpátky na nohy i bývalý trenér dorostenců sešívaných Michal Prokeš a později se přidal další slávista Michal Šrámek.
„V době, kdy jsme sportovně i funkcionářsky budovali klub od píky, chtěli jsme se samozřejmě odrazit od lidí, které jsme znali. Nebojím se toho, nejsem ješitný, abych s tím měl problém, že funkcionářsky jsme víckrát sáhli do portfolia Slavie,“ přiznává Martin Lafek, kterého by mohlo potěšit, že zatímco slávisté skončili v první lize až dvanáctí, Dukla coby nováček dlouho hrála o poháry a nakonec obsadila šestou příčku. Pocit zadostiučinění ale prý necítí.
„Ne, tohle slovo je pro mě opravdu silné. Na druhé straně, tu první konfrontaci se Slavií, ten první zápas v Edenu jsem si samozřejmě vnitřně přál vyhrát, nebo tam minimálně předvést slušnou hru. Tehdy jsme tam remizovali, odcházel jsem z Edenu spokojený. Nicméně bych neřekl, že se tady jedná o nějakou rivalitu, to vůbec ne.“
V jednom ale musí Dukla Slavii stále ještě dohánět. Domácí průměr necelých dvou a půl tisíce fanoušků na utkání je totiž vůbec nejnižší v lize. Kromě návštěvnosti pak předseda představenstva Martin Lafek považuje za problém ještě absenci tréninkového centra.
