Fotbalové derby číslo 274
Patnáct tisíc fanoušků, tři góly a drama až do poslední minuty. To vše nabídlo včera historicky už 274. derby pražských "S".
Slávisté v 1. poločase vůbec nevypadali na tým, který už 4. zápasy v řadě nedokázal vyhrát. Na hřišti byli agresivnější, lépe kombinovali a po zásluze šli také ve 22. minutě díky Trappovi do vedení.
Oslavy slávistického kotle ale utnul po poločase Václav Kadlec a v těle domácího trenéra Karla Jarolíma tento moment rozlil hodně zlé krve.
„Bohužel nerad bych, aby to vyznělo, jako že brečíme, ale bylo tam,při té standardní situaci, ofsajdové postavení,“ spílal Jarolím.
Slávisté si tentokrát vypili zmíněný kalich hořkosti až do dna. V poslední minutě řádné hrací doby, totiž nekompromisní hlavičkou pod břevno rozhodl Bony Wilfried o tom, že Slavia si i v pátém utkání v řadě musela nechat na vítězství zajít chuť.
„Myslím si, že jsem nehrál špatně, ale byl jsem tam sám a to je těžké vyhrát souboj. Stále myslím na gól a čekám na šanci. Když přijde, tak zakončím a když to nejde, tak pokračuji,“ říká Wilfried o své rozhodující trefě, ke které ani nemuselo dojít.
Češi jsou Češi
Jozef Chovanec se totiž těsně před zmíněným gólovým okamžikem chystal útočníka z Pobřeží Slonoviny stáhnout ze hřiště. Pro dobro tohoto derby se ale vyplatilo nechat Wilfrieda na pažitu a to nejen pro sparťanské ale především pro všechny nezaujaté fanoušky.
Derby totiž opět po delší době přineslo ofenzivní fotbal se vším všude, ačkoliv jak potvrzuje jeho hlavní hrdina Wilfried, i takovýto zápas má do derby v anglické Premiér League ještě hodně daleko.
„Češi jsou Češi. My jsme Sparta, tak musíme hrát, jak umíme. Češi jsou Češi, to je jiná úroveň,“ rozesmál ostatní Willfried. I ta česká úroveň ale tentokrát po delší době opět ukázala proč derby pražských „S" má i ve světě tak dobrý zvuk.
