Fotbalové MS 1938 - bohužel bez Bicana v dresu ČSR

Už stříbrné fotbalové mistrovství světa 1934 se v Itálii hrálo ve stínu Mussoliniho fašistické diktatury. Olympijské hry v Berlíně byly o dva roky později pro změnu propagací Hitlerovy Třetí říše. Světový šampionát fotbalistů hraný v roce 1938 už se konal doslova vpředvečer druhé světové války. Průtahy se získáním českého občaství bohužel připravily o šampionát legendárního Pepiho Bicana.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pepi Bican | Foto: SK Slavia Praha

Československo bylo v roce 1938 existenčním ohrožení, a přesto lidé věřili, že čtyři roky staré stříbro z Itálie se může ve Francii změnit ve zlato. Počítali totiž s tím, že národní tým, který sice nepatřil k absolutní špičce, ale stále si udržoval vysokou konkurenceschopnost, posílí postrach všech obran - útočník Slavie, nejlepší kanonýr 20. století a v roce 1938 také Středoevropského poháru, tedy prapředka Ligy mistrů, Josef Bican.

Rodák z Vídně oblékal do té doby dres Rakouska, které ovšem Hitler anektoval a připojil k Německu, takže v době mistrovství světa 1938 už neexistovalo a turnaj přišel o šestnáctého účastníka. Bez ohledu na to chtěl Bican reprezentovat vlast svých rodičů, jenže úředníci mu tehdy nebyli schopní včas vystavit československé občanství.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak Pepi Bican nestihl MS 1938 v dresu Československa

„Za první republiky, když chtěl někdo dostat občanství, tak musel být nejdřív občanem nějaké obce. A tenkrát nebyla možnost sehnat obec, která by mu v takovém krátkém časovém horizontu to občanství dala,“ řekl k problému docent Václav Smetana, medailí za zásluhy oceněný ortoped, dlouholetý člen Odboru přátel pražské Slavie a hlavně Bicanův synovec.

Docent Smetana také věří, že jeho strýček mohl dovést Československo k titulu mistrů světa. „Musíte si uvědomit, že jako mladý chlapec hrál za rakouský Wunderteam, což byl tehdy nejlepší tým na světě, jak se říkalo. A vedle Šindeláře, dalšího Čecha, tak on hrál na spojce a byl vynikající hráč a dával vedle něj góly. Takže on by v tom našem mužstvu zahrál taky. Vždyť tam byla kupa vynikajících hráčů. Já věřím, že kdyby Pepi Bican hrál s tím mužstvem na mistrovství světa, tak výsledek by byl úplně jiný.“

Pepi Bican ale nehrál, a tak Československo sice vyřadilo v osmifinále tehdy spíše slabšího účastníka šampionátu Nizozemsko 3:0 po prodloužení, ale potom v opakovaném zápase po první remíze 1:1 podlehlo 1:2 Brazílii a vypadlo.

Pozdní vyřízení občanství

Pouhé dva dny po skončení mistrovství světa, na kterém obhájili zlaté medaile Italové, se Josef Bican československého občanství dočkal.

„Obec Slivenec se nakonec uvolila, že mu občanství dá a tím se celá věc vyřídila. Ale bohužel už bylo pozdě. Dnes se z černocha dovede udělat Polák, nebo se dalšímu černochovi u nás, ačkoli neumí český, nabídne občanství. Tenkrát ale byli lidé poctivější a vyžadovali různé termíny a přesvědčení, že ten člověk opravdu bude Čech,“ vzpomíná Bicanův synovec Václav Smetana.

Ten pochopitelně ví také o dalších patáliích svého strýčka s občanstvím. To když ho do svého fotbalového týmu chtěl samotný Hitler. „Bylo to na začátku po okupaci, kdy byl vyzván, aby znovu přijal německou národnost a stal se Němcem. Protože by ho bývali chtěli jako člena národního mužstva Německa. Kolikrát o tom strýček vyprávěl, protože říkal, jakou zažil hrůzu, páč se bál. To nebylo jen tak přijít mezi uniformované SS a říct, že zůstane Čechem. Ale dokázal to!“

Jenže nejlepší fotbalová léta Bicanovi zkazila válka. V době dalšího mistrovství světa, které hostila v roce 1950 Brazílie, už bylo legendárnímu fotbalovému střelci třicet sedm let.

Jan Kaliba, Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme