Fotbalový mág Bican vynikal svědomitostí a neomylným zakončením

Vedou se debaty o tom, jestli byl nejlepším českým fotbalistou všech dob on, anebo Josef Masopust. Jisté ale je, že Josef Bican patří k největším osobnostem světového fotbalu. Jenom už je to příliš dlouho, co svou rychlostí a přesnou střelou strašil obránce po celé Evropě. Bican se narodil přesně před sto lety, a tak i vzpomínky těch, kteří ho na vlastní oči viděli hrát v jeho nejlepších letech, už jsou vzácné.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pepi Bican | Foto: SK Slavia Praha

„Dodneška vidím, jak utíká s míčem mezi beky a oni se marně snaží ho ze strany dohonit. On mezi nimi vždycky proběhne. To mám od dětství vtlučené v hlavě, tento obraz, a ten se skoro neměnil,“ vzpomíná Bicanův synovec Václav Smetana na jednu z hlavních předností svého strýčka.

Ve své době porážel Bican nejlepší české sprintery, podle pamětníků uměl zaběhnout stovku za 10,8 sekundy. K tomu dospěl postupně tvrdou prací, po tréninku zůstával na hřišti kolikrát i o hodinu déle než ostatní. Ale základem jeho kumštu byla výborná práce s míčem a přesná střela. Sám Bican vyprávěl kdysi Českému rozhlasu historku o své neomylnosti v zakončení.

Josef Bican, legenda světového fotbalu, by oslavil 100 let

Číst článek

„Fanoušci i novináři už říkali, proč mi Vlasta přihrával, když mohl sám dát gól. A on jim na to odpověděl, že on dá ten gól na osmdesát procent, ale když to dá Pepíkovi, tak je to na sto procent – a že bereme prémie,“ pamatoval si ještě po letech Bican slova svého dvorního nahrávače ze Slavie Vlasty Kopeckého.

Přehrát

00:00 / 00:00

S lidmi, kteří se pamatují na legendárního Josega Bicana, mluvil reportér Jan Kaliba

Červenobílí Bicana zlanařili před druhou světovou válkou z Admiry Vídeň a těsně tím předběhli Spartu, která mu nabízela dvakrát tolik. I od Slavie dostal za přestup 150 tisíc korun, za což se v té době daly koupit tři vily. Bral královský plat a dvojnásobné prémie, ale jak připomínala manželka Jarmila Bicanová, zároveň ležela na jejím muži také velká tíha zodpovědnosti.

„Předseda Valoušek vždycky říkal: ‚Máme čtrnáct oddílů, Josef, a na všechny musíš vydělat‘, sponzoři tenkrát nebyli. ‚A nezapomeň, že máme i jezdecký oddíl, musíš vydělat i na seno pro koně,' z toho já jsem byla vždycky udivená. Myslím, že dnešní fotbalisti by čtrnáct oddílů neuživili a nevydělali by ani to seno pro koně.“

Lepší hráč než kouč

Za situace, ve které se fotbalová Slavia nachází dnes, jsou tahle slova obzvlášť pravdivá. Před tři čtvrtě stoletím vyhráli červenobílí Středoevropský pohár, jakéhosi pradědečka dnešní Ligy mistrů, a Bican byl nejlepším střelcem soutěže. Suverénně a zřejmě navždy vede pořadí Klubu ligových kanonýrů, po příchodu z Rakouska dokázal dát ve 12 sezonách 20 a více branek, naposledy ještě v 37 letech.

Jako trenér si vyzkoušel také angažmá v Belgii, ale podle vzpomínky jeho svěřence z Kladna Josefa Kadraby byl rozhodně svědomitějším hráčem než potom koučem.

„Všichni jsme si ho vážili. On kolikrát ani nepřijel na trénink, a když jsme volali paní Bicanové do Holešovic, říkala: ‚On má dneska trénink? To on snad ani neví, je na rybách‘.“

Jan Kaliba, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme