Horváth si zápasy stále užívá, na rozdíl od tréninků
Reprezentační přestávku si moc neužívají fotbalisté Viktorie Plzeň. Dnes dopoledne hráli totiž utkání Poháru České pošty v Domažlicích, kde Západočeši zvítězili 3:0. V podzimní části sezony mají zkrátka nabitý program. Jak při něm Pavel Horváth dobíjí baterky?
„Jsou dvě verze. Buď jsem tak utahaný, že usnu brzo, ale o to dřív se probudím, třeba v pět hodin ráno,“ říká Pavel Horváth. To je v jeho případě příjemnější verze.
„Nebo jsem po zápase tak rozjetý, že nemůžu usnout. Stává se, že si dám dvě, tři malá piva a koukám se na televizi na NHL. Usnu ve čtyři až v půl páté ráno a v devět musím zase vstávat, takže během druhých dnů jsem trochu zblblý a únava ze zápasu moc neodchází.“
Asi přitom existuje jen malý počet fotbalistů, kteří by na odehraný zápas dokázali okamžitě zapomenout a vypustili ho z hlavy. Hůř ale může být ne první, ale až ten druhý den po utkání.
„Tělo je na tom špatně den po zápase, myslím si ale, že ten další den to je ještě horší. Každý asi zná koňara, toho první den necítím, pak to ale přijde k sobě a začneme to řešit s fyzioterapeuty,“ vysvětluje plzeňský záložník.
Každý má asi recept, jak s únavou bojovat. Posloužit může ranní trénink.
„Společné výklusy míváme, ty se mi ale opravdu moc běhat nechtějí. Když mám nějaký problém, tak se projedu například na rotopedu, pak následuje teplá voda a masáž. Můj recept je takový, abych dospal deficit, který jsem nabral po zápase.“
Plzeň zvítězila v poháru nad Domažlicemi 3:0
Číst článek
Sami hráči si pochopitelně vybírat nemohou. Někteří ale raději než trénink mají třeba nabitý program, kdy zápasy přichází například po třech dnech.
„Dříve mi to bylo jedno, teď jsou ale pro mě zápasy po třech dnech hodně těžký, čtyři dny se dají zvládnout. Naštěstí se nám to poskládalo teď tak, že zápasy většinou hrajeme po čtyřech dnech. Je potřeba podřídit tomu vše kolem, rodina pak moc nadšená ale není. Mám děti a je potřeba se jim taky věnovat. Oni ovšem vědí, že dlouho to už trvat nebude.“
Únavu léčí Liga mistrů
Navíc únavu mohou odbourat i duely Ligy mistrů. Proti Bayernu Mnichov a dalším špičkovým klubům se nehraje každý den.
„Samozřejmě, tohle dokáže nakopnout. Setkat se na hřišti s takovými hráči je pro nás všechny zážitek. Každý z nás si na začátku kariéry přál zahrát si na Bayernu, v Barceloně či v Milánu. Já si to teď užívám.“
Podobně jako zápasy na domácí scéně.
„Samozřejmě je rozdíl, když přijdeme na stadion, kde je šedesát tisíc lid, než když hrajeme před čtyřmi tisíci, kde nám ještě nadávají. Já se ale těším na každý zápas, na trénink už míň,“ uzavírá povídání Pavel Horváth.
