Dva zápasy, dvě výhry, nejúspěšnějším trenérem v historii české fotbalové reprezentace je ten provizorní. Po duelu na Maltě dovedl Josef Pešice český tým i k výhře 1:0 v bouřlivém a nepřátelském prostředí v Sofii. Bulhaři ještě živili malou šanci na postup do baráže kvalifikace mistrovství světa a ve snaze uspět se k soupeři nechovali zrovna uctivě.

Tento článek je více než rok starý.

9:02 16. října 2013 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Hlasatel pozdě uvádí českou hymnu, mluví do jejích tónů a diváci při Škroupově melodii tleskají. Nad tím se dají přivřít oči, ale brankář Petr Čech je pak musí přivírat i kvůli tomu, že na něj z publika dopadají laserové paprsky.

"Věděl jsem, že tam lasery jsou. Nejhorší je první moment, pak už je to vesměs jedno. Pro diváka je hodně těžké zamířit. Není to příjemné, ale mně to nevadilo. Vedení vše nahlásilo a v druhém poločase tam už lasery nebyly," nenechala se rozhodit české jednička mezi tyčemi.

Proti pískání a hučení nejpočetnější bulharské návštěvy této kvalifikace vedení českého mužstva zakročit pochopitelně nemůže, a tak na něj odpovídá v 52. minutě vítěznou brankou Bořek Dočkal. Ale kromě okamžité radosti si tím způsobuje také pocity zmaru. O jedno kvalifikační selhání méně a na postup do baráže by to stačilo.

"Mrzí to. Prohráli jsme doma s Arménií zápas, který mohl rozhodovat, jestli se kvalifikujeme, nebo ne," litoval Bořek Dočkal.

I v Bulharsku se ale Čechům symbolicky ozývá bolest, která je potopila ve druhé části kvalifikace. To už byli schopni častěji si vytvářet proti svým soupeřům šance, ale také je zahazovat.

Zejména Libor Kozák v tom vynikal, což platí také pro utkání v Sofii. Hlavou trefuje tyčku a předtím v samostatném úniku pálí kamsi do nebes. Pro něj prý až moc jednoduchá pozice a příliš času přemýšlet, co s míčem.

"Mám radši těžší situace. Měl jsem tolik času, že se to v hlavě všechno střetlo a z toho vzniklo, co vzniklo," říká Kozák.

Trenér je rád, že splnil úkol

Bylo to ale nakonec i druhé vítězství Josefa Pešiceho, který si ovšem nárok na přeměnu z provizorního ve stálého hlavního kouče nedělá.

"Ne, ne, ne. Já jsem rád, že jsem splnil, co jsem měl udělat, a že se to povedlo s dvěma vítězstvími, o to je to hezčí," zakončuje Pešice.

Jan Kaliba, Marek Augustin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít