I přes stoprocentní kvalifikační bilanci nešetří čeští fotbalisté sebekritikou
Po zápasech s Nizozemskem a v Turecku mají čeští fotbalisté v kvalifikaci o mistrovství Evropy šest bodů a mohou si výskat. Ale nedělají to, protože vědí, že k nim doklopýtali sice srdnatě, ale se spoustou vad na kráse.
„V poločase jsem byl určitě nespokojený a poprvé jsem snad trošku zvednul hlas za mého působení u reprezentačního mužstva,“ nechává Pavel Vrba nahlédnout do české šatny na stadionu Fenerbahce.
Že v tomto prostoru nebylo po prvním poločase zrovna útulno, to by vám potvrdili kromě Vrby i jiní.
„Nejen on zvýšil hlas v kabině. Museli jsme si spoustu věcí říct, protože první poločas nebyl vůbec dobrý. Byli jsme neustále pod tlakem, kromě gólu jsme nic jiného neměli, vůbec jsme nepodrželi balón,“ nešetřil kritikou do vlastních řad Tomáš Rosický.
Úžasně bojujeme, všichni makají a i takhle se dá vyhrávat, hodnotil kvalifikační utkání v Turecku Tomáš Rosický.
„Druhý poločas byl o něco lepší, byli jsme agresivnější, víc jsme běhali a už jsme soupeře nepouštěli do šancí,“ připomněl kapitán národního týmu zlepšený výkon po přestávce.
Kostrbatá hra a nádherný výsledek, to vždycky znamená lepší variantu, než když je to opačně, ale zároveň kapitána Tomáše Rosického tenhle čerstvý zážitek z Istanbulu nutí nenechat mužstvo podléhat euforii a nahlas přemýšlet o tom, co všechno se dá v projevu českého týmu zlepšit.
„Pořád máme velké rezervy v přechodu do útoku. Ztrácíme zbytečně strašně moc balónů. Trápí nás technické věci, na druhou stranu úžasně bojujeme, všichni makají a i takhle se dá vyhrávat,“ hodnotil Tomáš Rosický.
„Všichni toho máme plné zuby, když se podíváte do kabiny, tak se každý vydal na maximum. Ale v technickém pojetí máme obrovské problémy, taky jsem toho zkazil moc,“ končí kritiku týmu sebekritickým dovětkem Tomáš Rosický.
Sivok oslavil návrat do reprezentace výhrou proti 'svým' Turkům. Z gólu se ale moc neradoval
Číst článek
I u něho nakonec musela bojovnost nahradit jeho obvyklé zbraně. S míčem si tolik netykal, zato až do konce zápasu ve sprintu napadal rozehrávku tureckých obránců a často tím suploval i roli útočníka.
I tenhle detail dovedl českou reprezentaci ke druhému vítězství na úvod kvalifikace na Euro 2016. Jak před měsícem Nizozemsku, tak teď Turkům chyběli důležití hráči a ve výkonu českého týmu čněly nad všechny ostatní kvality vůle, bojovnost a vysoká efektivita.
Ale stačí to k tomu, aby výprava mohla pokračovat z Turecka do Kazachstánu v rozmaru možná až nečekaně dobrém.
„Vynikající vstup do kvalifikace. Máme plný počet bodů a porazili jsme dva papírově nejsilnější soupeře hned na začátku. Takže jsme samozřejmě spokojení,“ svěřil se Petr Čech.
Když ale po jeho slovech přihlédneme k tomu, že on a jeho spoluhráči z národního mužstva mívají v posledních letech problémy hlavně se soupeři, kteří s nimi netouží hrát otevřenou partii, může být nakonec paradoxně složitější druhá část kvalifikačního podzimu.
Už pozítří hrají čeští fotbalisté v Kazachstánu a potom v listopadu doma proti Islanďanům, kteří po Turecku nasázeli tři góly i Lotyšsku a skupinu „A" o skóre před českým týmem vedou.
