Irové prožívají zápasy fotbalové reprezentace překvapivě spíše vlažně
Vyslovte výraz „ostrovní fotbal“ a podle zažitých předsudků by měla člověku na mysli vytanout elektrizující atmosféra, po střechu nacpaný stadion a hra ve vysokém tempu a nasazení. Při zápase české reprezentace s tou irskou ale tenhle stereotyp nefungoval a duch ostrovního fotbalu zůstal své pověsti mnohé dlužný.
Prodejci zápasového programu i čepic a šál v zeleno-bílých irských barvách mají na Lansdowne Road tvrdý chleba. Ruce jim rozhodně nikdo netrhá a nabídka s přehledem převyšuje poptávku. Fotbal tu sice není popelkou mezi sporty, ale že by z něj Irové šíleli, to se rozhodně říct nedá.
„Já mám radši ragby. Fotbalisté na mistrovství Evropy ani nemusejí jezdit, vždyť nevyhrajou ani jeden zápas. Máme špatné mužstvo. Nemám rád trenéra Trapattoniho a způsob, jakým náš tým vede, ani styl, jakým hraje. Na EURU budu fandit Anglii. Ta myslím celý turnaj vyhraje.“
Spojení 'duch ostrovního fotbalu' v Irsku příliš neplatí, fanoušci tam zápasy prožívají spíše klidně a někteří budou na mistrovství Evropy dokonce fandit Anglii
Tuto až nečekanou upřímnost projevuje chlapík, který se kousek od národního stadionu paradoxně živí prodejem předmětů, které mají sloužit k podpoře irské reprezentace. A hodně střízliví jsou i jeho zákazníci, kteří se šálou či v dresu národního týmu míří do hlediště.
„Já vyhledávám hlavně tradiční keltské sporty - irský fotbal a hurling. To je velmi dynamická hra podobná pozemnímu hokeji. Ale pro klasický fotbal zase platí, že je celosvětovým sportem, je to globální komunikační prostředek,“ říká jeden z fanoušků.
„Zápasy národního týmu mě samozřejmě zajímají. A zvlášť na tomhle novém stadionu, kam jdu poprvé. Je chloubou celého Irska. Mohl být možná ještě větší, ale i tak je krásný,“ doplňují se otec a syn, kteří se vydávají splynout se sedmatřicetitisícovým davem v ochozech.
Patnáct tisíc sedaček tedy zůstává volných a ani atmosféra není nijak dech beroucí.
„Je pravda, že když jsme byli ve Skotsku, přišlo mi to tam ještě o stupeň výš,“ poznamenává po zápase český reprezentant Theodor Gebre Selassie, ale zároveň si uvědomuje, že v českých podmínkách by podobný zájem o fotbal a srovnatelná atmosféra jednoznačně bodovaly.
