Už jen čtyři národní týmy mají šanci stát se tento rok fotbalovými mistry Evropy. A bude to zřejmě jeden z nejnapínavějších závěrů v historii šampionátů. Do semifinále totiž postoupily celky, které hrály v Polsku a na Ukrajině nejlépe.

Tento článek je více než rok starý.

18:50 25. června 2012 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

To pravidlo zní jednoduše, jenže není už tak lehké ho na hřišti dodržet: Když soupeř nemá míč, nemůže Vám vstřelit branku. Eliminujete tím náhodu, překvapení, protože slabší tým úplně vyřadíte z role.

Už nějakých pár let se tímto heslem snaží řídit Španělé, kteří ho občas dohánějí k takové dokonalosti, až tím leckoho nudí. No uznejte, nestřílet na branku nebo nekopat z rohu do pokutového území jen proto, že hrozí ztráta balonu, to občas naštve, lidé chtějí vidět góly a tudíž i momenty, ze kterých mohou padat.

Ale Španělům to těžko můžeme zazlívat, když vědí, že jim tento způsob hry přinesl úspěchy na klubové úrovni, a také na té mezi národy, když útočí na zisk třetího titulu z mistrovství světa nebo Evropy v řadě.

Možná se ho jako první v historii také skutečně dočkají, ale rozhodně bude zajímavé sledovat, jak teď obstojí v závěru turnaje proti už dost podobně smýšlejícím konkurentům.

Jak fotbalisté Portugalska, Německa tak i Itálie měli totiž nad svými posledními soupeři z Česka, Řecka a Anglie minimálně tak velkou převahu, jako Španělé nad Francouzi, včetně teď hodně připomínané statistiky držení míče.

Navíc oproti Španělům jsou jmenované celky zdá se mnohem přímočařejší v ohrožení branky a na šampionátu naplno využívají své útočníky. Právě v tom mohou mít obhájci titulu velkou nevýhodu v závěru turnaje, kdy na sebe narazí už jen ti nejlepší.

Jaroslav Plašil, Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít