Letošní rok přinesl probuzení fotbalové reprezentace. Díky trenéru Vrbovi
Na fotbalovém mistrovství světa v Brazílii český tým chyběl, na Euru ve Francii by se to za rok a půl opakovat nemělo. Čeští fotbalisté tam rázně nakročili čtyřmi vítězstvími v letošním úvodu kvalifikace. Je to práce nového trenéra – Pavel Vrba usedl do strahovské kanceláře k letošnímu 1. lednu. Jeho kult po odchodu z úspěšné mise v Plzni neuvadá, ale naopak sílí.
V Plzni mají skandování za pět let Vrbova angažmá dobře nacvičené a na tréninku před listopadovým zápasem evropské kvalifikace proti Islandu ho skoro po roce rádi oprášili.
Pro teď už 51letého kouče to byl dojemný zážitek, o den později navíc umocněný čtvrtým vítězstvím ve čtvrtém soutěžním utkání v reprezentační funkci. Nečekaně úspěšnému a hladkému kvalifikačnímu podzimu ale předcházely silné porodní bolesti.
První rok Pavla Vrby ve funkci trenéra české fotbalové reprezentace zmapoval Jan Kaliba
První dvě třetiny roku národní tým nevyhrál. Náznaky kritiky Pavel Vrba nenesl vždy lehce a zpětně přičítá slabší rozjezd nejen fotbalové složce budování nového mužstva.
„Naplánovali nám, co všechno musí někteří hráči absolvovat, kde se musí všude ukázat, kde musí být, aby splnili své povinnosti, co se týká různých aktivit, tak jsme to na podzim ořezali. A když máme sraz třeba osm dní, tak se doopravdy věnujeme jenom fotbalu,“ vysvětluje Vrba.
„Myslím, že podzim byl rozdílný v tom, že jsme se doopravdy soustředili pouze na fotbal a na kvalifikaci a na to, co máme dělat. I my jsme se hledali, hledali jsme cesty tak, abychom řekli – to ne, to už nejde,“ dodává.
"Kádr už je stabilizovaný"
I v tom vidí nový kouč národního týmu dělicí čáru mezi přípravnými remízami s Norskem a Finskem i porážkami od Rakušanů a Američanů a následnou kvalifikační jízdou s výhrami nad Nizozemskem, Tureckem, Kazachstánem i Islandem.
Je to až příznačné a Pavla Vrbu to ještě názorněji vykresluje jako hvězdu českého trenérství a ostatně i týmu, který zrovna vede.
Jen co odešel z Plzně, Viktoria se poprvé po čtyřech letech neprokousala z kvalifikace evropských pohárů, kdežto reprezentace poprvé po sedmi letech vyhrála čtyři utkání v řadě. A to ještě v roce, který byl do velké míry vyhrazený na hrubou práci. Teď už se Vrba může mazlit s detaily.
„Kádr už je teď samozřejmě nějak stabilizovaný a já jsem si taky hodně věcí zkoušel, hodně hráčů se vystřídalo. Ve Finsku nebo s Rakouskem hrál vlastně ligový výběr. Určitě už nebudu dělat takové experimenty nebo zkoušky, už si myslím, že se to celé stabilizuje,“ uvažuje.
„Samozřejmě netvrdím, že někteří hráči z ligy se tam nemůžou objevit, protože třeba v posledním zápase mě zaujal Kopic, který hrál velice dobře. Netvrdím, že je kádr uzavřený, ale zdá se mi, že pokud se tam někdo dostane, tak to bude spíš z české ligy než ze zahraničí,“ odkrývá Vrba záměry pro svůj rok druhý ve funkci reprezentačního kouče.
Ještě nějaký čas v ní určitě vydrží, protože zrádný přechod z klubového fotbalu k národnímu týmu zvládá a jinému pracovnímu rytmu přišel na chuť.
„Na rozdíl od působení v Plzni nemusím jezdit na dvoudenní soustředění, ale jenom na dvě hodiny na zápas, takže samozřejmě je rozdíl obrovský. Jsem častěji doma, přesto o mně manželka neustále říká, že bych se tomu mohl věnovat míň, ale to asi těžko dokáže,“ slibuje národní fotbalový buditel.
