Michal Bílek hodnotí fotbalový rok 2010

4 výhry, jedna remíza a 3 porážky. Takový je rok fotbalové reprezentace, která sice prochází hráčskou výměnou, ale která se zároveň snaží napravit nezdar v předchozí kvalifikaci.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michal Bílek

Michal Bílek | Foto: AC Sparta Praha

Pod koučem Michlem Bílkem musí být radost nastupovat, ať už jsou výsledky jakékoli, sklidí fotbalisté většinou pochvalu. Alespoň to vyznělo z ročního zúčtování reprezentačního trenéra v Praze na Strahově.

„Po té herní stránce nejsem zklamaný, protože s výjimkou zápasu v Turecku, který jsme nezvládli, tak všechny ty ostatní kvalitu měly. Takže když to zhodnotím jako celek, tak po herní stránce zklamaný nejsem,“ říkal Michal Bílek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Michal Bílek hodnotí fotbalový rok 2010

Ano, hráči národního týmu musí ocenit, že je kouč na veřejnosti nekritizuje, ale není úplně jisté, jestli to tak vnímají i fanoušci. Ke zmíněné blamáži v duelu s Tureckem, by možná někteří přičetli i nevýrazný bezgólový poločas v jiném přípravném utkání s Lotyšskem, poslední v úsporném režimu odehraný zápas v Dánsku, a hlavně domácí kvalifikační propadák s Litvou.

„Když vezmu jen utkání s Litvou a se Skotskem, tak jsme kopali snad 30 rohů a soupeř ani jeden. Měli jsme v obou zápasech asi třicet střel a dali jsme jen jednu branku. Takže produktivita je to co nás tíží nejvíc,“ popisuje Bílek

„Stejně tak, jako zatížení útočníků ve svých klubech. Milan Baroš má už více než rok zdravotní problémy. Pak jsou tady hráči, kteří si nevytvořili ve svých klubech silnou pozici. Ještě tak nejsilnější jí má Tomáš Necid, ale zase když jsou ostatní hráči CSKA fit, tak nastupuje jen jako střídající hráč.“

Na postup máme

Ostatně takhle by mohl trenér Michal Bílek pokračovat. Ve svém klubu spíše nehrají, než hrají i další opory, a delší pobyt na trávníku by jistě snesl i reprezentační kapitán a záložník Arsenalu Tomáš Rosický.

Právě v tom, kde a jak moc často kopou jednotliví hráči v zápase do míče, je zřejmě ten nejzásadnější rozdíl oproti sportovně slavnějším obdobím.

A zatímco třeba v době kolem výrazného roku 2004 většina fotbalistů národního týmu táhla přední evropské kluby navyklé pravidelně vítězit, teď se musí velká část povolaných borců spokojit s tím, že za lepší nebo průměrné týmy alespoň nastupuje.

„Jsem ve fázi obměny, kdy skončili výjimeční hráči. Nevím kam se budeme zařazovat. Já věřím tomu, že na postup na mistrovství Evropy máme,“ věří kouč Michal Bílek, ale tím, jestli je na dobré cestě si po celkově rozpačitém roce 2010 jistý být nemůže.

Jaroslav Plašil, Petr Kadeřábek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme