Michal Kadlec může na Euru vylepšit 16 let starý příběh svého otce

Šestnáct let starý příběh fotbalistů teď ožívá ještě o něco výrazněji. Poté, co podceňovaní Češi postoupili do čtvrtfinále Eura, jsou tady totiž další podobnosti. Stejně jako v Anglii v roce 1996 si také teď v Polsku zahrají o postup do semifinále s Portugalskem. A asi se opět začne více mluvit o vítězném dloubáčku Karla Poborského. Dost možná, že také mezi Michalem a Miroslavem Kadlecovými.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poland's Robert Lewandowski, left,and Czech Republic's Michal Kadlec challenge for the ball during the Euro 2012 soccer championship Group A match between Czech Republic and Poland in Wroclaw, Poland, Saturday, June 16, 2012 | Zdroj: ČTK

„Volal jsem mu, ale byl někde v hospodě nebo v baru a vůbec jsme se neslyšeli. Říkal jen, že dává rundu na mě.“

Když si chtěl obránce Michal Kadlec bezprostředně po postupu do čtvrtfinále popovídat se svým otcem a pro změnu bývalým reprezentantem Miroslav Kadlecem, moc z toho telefonického rozhovoru nebylo.

Od té doby už ale jistě oba dostali příležitost promluvit si v klidu, bez hospodského hlaholu a cinkání skleniček v pozadí a je dost pravděpodobné, že si na šestnáct let staré anglické Euro opět vzpomněli.

Přehrát

00:00 / 00:00

Otec Michala Kadlece poslal před 16 lety Čechy do finále Eura. Překoná ho na letošním mistrovství Evropy jeho syn?

„Jde ve stopách roku 1996, uvidíme, co se stane…“ říká Michal Kadlec, který chodil ještě na základní školu, když jeho táta v Manchesteru proměnil rozhodující penaltu v semifinálovém rozstřelu proti Francii. Teď jako člen reprezentačního A-týmu může dostat šanci příběh ještě o stupínek vylepšit.

„Jasně, finále na penalty,“ říká v nadsázce Michal Kadlec, který je ale rád i za ten právě prožitý příběh. Cokoli, co přijde teď po postupu do čtvrtfinále, už je podle něj navíc, a tak to bude i ve čtvrtek ve Varšavě v zápase proti Portugalsku.

„Co teď přijde, to už pro nás bude nadstavba.“

Ale uspět pochopitelně chce. S tím, že je 16 let starý stříbrný úspěch otce a tehdejší reprezentace dobrou inspirací.

Rosický: Pochválil bych celý tým. Baroš: Díky patří i fanouškům

Číst článek

A vlastně nejen on, vždyť už i mnohem větší outsideři se totiž vraceli ze šampionátu jako ti úplně největší hrdinové.

„Řekové můžou být inspirací, Dánové, kteří tehdy vyhráli navzdory tomu, že s nimi nikdo nepočítal,“ naráží reprezentační obránce Michal Kadlec na senzační tituly Dánů z roku 1992 a Řeků osm let zpátky.

Mimochodem, když se tady na městském stadionu ve Vratislavi český obránce Michal Kadlec loučil po druhém zápase ve skupině s Řeckem se svým někdejším bundesligovým spoluhráčem Fanisem Gekasem, asi by ho nenapadlo, že se budou příště zdravit jako postupující ze skupiny. Teď se dokonce může stát, že se oba utkají ve finále. Bláznivá představa? Možná, ale k týmu, který dokáže být i se záporným poměrem vstřelených a obdržených branek nejlepší, právě takové patří.

Jaroslav Plašil, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme