Na mistrovství světa v Egyptě musí fandit i vojáci

Mistrovství světa do dvaceti let, které pořádá Egypt, by si mohlo do svého názvu klidně vložit přízvisko „ozbrojených sil". Zahajovací utkání se hrálo na armádním stadionu, při vchodu do areálu stadionu vás se zálibou zblízka pozoruje celá četa nudících se policistů a nejbizarnější je pohled do ochozů, kde jsou některé sektory plné branců.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojáci fandí na rozkaz | Foto: Jan Kaliba

Jakmile nehraje domácí Egypt, z krásného představení na plném stadionu se stává ponurá, až depresivní podívaná. O více než sedmdesáti tisících diváků, kteří přišli na zahajovací zápas, si ostatní týmy mohou nechat zdát.

Cestou na druhý duel skupiny „A" mezi Paraguayí a Itálií potkávám řadu místních, kteří hoří nedočkavostí a u brány vytvářejí solidní tlačenici. Ale ne proto, aby viděli špičku jihoamerického a evropského mládežnického fotbalu.

V Káhiře se hraje hokejové utkání. Nejde pochopitelně o lední hokej, nýbrž pozemní, ale pro místní je hokejové utkání v rámci lokálního festivalu atrakcí, a zatímco hokejová hala přetéká lidmi, na fotbal míří jenom nadšenci. O pár desítek metrů dál je proto naprosto prázdný mezinárodní stadion pro 74 tisíc diváků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vojenská služba ve fotbalovém hledišti

Vlastně ne úplně prázdný, dva sektory zaplnili mladíci oblečení do jednobarevných hábitů, které dohromady dávají pestrou mozaiku.

,,Ty potkáte na každém zápase. Jsou to vojáci základní služby. Prostě branci, kterým to dali rozkazem a místo cvičení přišli dnes na fotbal. Moc lidí o tom neví, že se tu hraje, takže se to řeší takhle, snad kromě zápasů Egypta, " vysvětluje mi Salomon, dívka z početného týmu dobrovolníků.

Běžná praxe

Chování branců vzbuzuje úsměv. Zatímco během zápasu jsou povětšinou potichu, znuděně žvýkají tabák, louskají ořechy nebo pokuřují, tak o přestávce, když začne hrát reprodukovaná hudba, začnou křepčit, tančit a bavit se. Nemůžu si pomoci, evokuje mi to školní docházku - 45 minut zívání a lelkování a potom konečně zvonění - v tomto případě hvizd rozhodčího - a volná zábava začíná.

,, V těch barevných montérkách, tak to byli normální vojáci - běžná praxe, " potvrzuje trenér domácího Egypta Miroslav Soukup, který sledoval další soupeře svého týmu.

Zajímavé také je, že polovina vojáků dostala při příchodu na tribunu italské vlajky a polovina paraguayské, a spolu s nimi úkol, komuže mají dnes fandit. Aby dostáli své povinnosti, obě skupiny bouří, když jim přidělený tým prochází kolem jejich sektoru do kabin.

Není to zrovna dobrá reklama pro druhý nejvýznamnější turnaj, který FIFA pořádá. Ani hráči to nemají lehké - hrát před práznými tribunami a s fanoušky, kteří, když fandí, plní tím rozkaz. ,, To se přece před šampionátem čekalo, že bude s návštěvností problém. Z Paraguaye mnoho lidí nepřicestovalo, tak jsme rádi, že nám aspoň někdo fandil. A i když diváci nechodí, pořád je to mistrovství světa, " bral to sportovně trenér Paraguaye Adrian Coria.

Když bezbrankový zápas skončí, velitelé naženou vojáky do nákladních aut a jede se zpátky do kasáren. Schválně, jak dobré fanoušky přiděli pořadatelé v Port Saídu české reprezentaci, která v neděli od půl sedmé vpodvečer nastoupí proti Austrálii.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme