Na Stamford Bridge mají diváci k fotbalistům velmi blízko
Odvetný zápas Evropské ligy by si měli fotbalisté Sparty pořádně užít. Kdo ví, kdy se zase na trávník slavného stadionu a do jeho útrob podívají. Pojďme se tam vydat i my.
„Tady mají fotbalisté místo na pověšení obleku. Každý hráč si může zvolit vůni, kterou mu klimatizace bude foukat do skříňky. Pak tu máme zásuvky na mobilní telefony nebo tablety, šuplíček se sametovým dnem na cennosti. Samozřejmě dole je přihrádka na boty,“ popisuje skříňku špílmachra Juana Maty v šatně domácích průvodce Harry.
Na Chelsea mají na vnitřní straně dvířek cedulku se jménem hráče, který skříňku dříve používal, což byl v tomto případě Brazilec Belletti.
Na to, jak majitel Chelsea Roman Abramovič rozhazuje desítky milionů v libovolné měně na nákup hráčů, by člověk na Stamford Bridge čekal větší pohodlí. Člověk, který má přes 190 centimetrů, musí sedět téměř na opěradle sedačky.
„Tady to okolí, Fulham, byla před třiceti čtyřiceti lety dělnická čtvrť. Lístek na Chelsea stál 7 a půl pence pro děti a 12 a půl pro dospělé. Dneska platíme 65 liber za vstupenku a to je sakra rozdíl,“ smutní jeden z domácích fanoušků, který byl na zápase „Blues“ poprvé před 50 lety.
„Mým nejoblíbenějším hráčem Chelsea všech dob je Peter Osgood. Je sice už po smrti, ale je tu pořád s námi. Před stadionem stojí jeho socha, a navíc když umřel, tak jeho popel vysypali pod penaltový puntík na jižní straně stadionu,“ prozrazuje zaměstnanec londýnského velkoklubu.
„Stamford Bridge má velmi intimní atmosféru. Když tu sledujete zápas, máte skoro pocit, že jste všechny ty fotbalisty na hřišti potkal. Pokud vaši fanoušci tady v rohu budou pořádně hluční, tak to tým ucítí. Když investovali peníze a podnikli sem cestu, tak dají svou přítomnost znát.“
