Normalizační hity i blízký potok. To je ženský fotbal v Ludgeřovicích
"Když se podaří, co se dařit má, vyroste růže z poupěte," zní v Ludgeřovicích před utkáním nejvyšší fotbalové soutěže žen mezi Baníkem Ostrava a pražskou Slavií. Atmosféru dokreslují tradiční klobásky, pivo, ale také pouťové stánky.
K tomu až překvapivě moc lidí s klubovými symboly - byly na šálách, tričkách, mikinách i kšiltovkách. To znamenalo jediné: že mezi 390 diváky nebyli jen místní.
První důkaz přišel už při nástupu týmů na hrací plochu. "Baníčku, my jsme s tebou, neopustíme tě. Nikdy tě nezradíme, bo my ti věříme," neslo se na stadionku v obci se zhruba čtyřmi a půl tisíci obyvatel.
Skalní fanoušci se přišli podívat, a přesto, že hráčky Baníku prohrávaly po devíti minutách už 0:2, měly při své domácí premiéře v nejvyšší soutěži podporu. Nakonec zvítězily slávistky 7:0.
"Vždycky je zklamání, když družstvo prohraje větším rozdílem. Že to bude těžký zápas, to jsme věděli. Ale po výsledku 0:6 na Spartě jsme počítali, že Slavii bychom mohli udržet na uzdě více," smutnil trenér Martin Křikala.
Nejvyšší fotbalová soutěž v Ludgeřovicích nabídla také věci, které by se jinde hledaly těžko. Například potok deset metrů od hřiště, do kterého jednou spadl i míč. A další výhoda: od postranní čáry stojíte metr, a tak se ani nebylo co divit, že toho někteří z fanoušků využili.
"Dobře, paní rozhodčí. A na to se napijeme! Baník Ostrava! Baník Ostrava," skandovali domácí fanoušci. Ani tato atmosféra hráčkám Baníku k úspěchu nepomohla, ale o záchranu, která je jejich hlavním cílem, se bude bojovat až jindy.
"Budeme se bít s Hradcem, Plzní, Libercem, Teplicemi. To jsou hlavní adepti, které bychom měli porazit. Především na domácí půdě musíme získávat body. Venku to je složitější - cizí prostředí, dlouhé cesty...," říká kapitánka Lucie Hlavenková.
I přes drtivou prohru domácího družstva dokázal ženský fotbal přítomné diváky bavit. Nejvíce při neproměněné penaltě Slavie. "Jóóó," neslo se Ludgeřovicemi.
