Nový kouč usedl na lavičku fotbalového Kladna
Fotbalisty SK Kladno vede od dnešního odpoledne nový trenér. Třiašedesátiletý Stanislav Procházka převzal tým po odvolaném Martinu Hřídelovi a připravoval své nové svěřence na nedělní zápas s Bohemians Praha.
Přestože se trenérskému povolání věnuje celý život, zažije na kladenské lavičce ligovou premiéru.
Nejen proto, že do nejvyšší soutěže vstoupí Stanislav Procházka ve třiašedesáti letech poprvé, pro něj byla nabídka na angažmá v kladenského klubu překvapivou zprávou.
„Překvapilo mě to úplně moc, protože se přiznám, že jsme vůbec o trénování už nepřemýšlel. V červnu jsem to zabalil v Karlových Varech, prostě jsem měl dost velké zdravotní problémy a hlavně rodina mě tlačila, abych už netrénoval. Já jsem to respektoval,“ říká nový kladenský kouč.
Nicméně po poradě s nejbližšími i s lékaři kladenskou nabídku Procházka vzal. Jak říká, jenom do konce sezony s jednoznačným cílem, pokusit se mužstvo zachránit v nejvyšší soutěži.
„Protože jsem Kladeňák. Tady se plácám od mládí. Začal jsem trénovat ve 30 letech, už jako mladý kluk. Vůbec jsem nevěděl, že budu trénovat a vlastně do loňského června jsem se s tím pořád živil.“
„Tak mě to překvapilo. Žádné kontakty nebyly. Támhle jsem seděl na Olomouc, nadával jsem rozhodčímu, fandil jsem Kladnu, ale že budu trénovat, že půjdu dnes na trénink, to jsem nečekal,“ vypráví Procházka.
Nebaví ho to, ať jde do práce
Nicméně, stalo se a hráči Kladna už po dnešku vědí, s kým mají tu čest. I vedení vyhlásilo, že přišel trenér motivátor.
„Vyhecoval jsem to. Byl jsem nekompromisní a budu zase. Nebude ho to bavit, ať jde do práce!“
Ano, to je Stanislav Procházka. Fotbal hodně prožívá, veliké emoce k jeho trenérské práci patří. Ví dobře, že je bude muset krotit.
„Toho se trochu bojím a nesmí se nechat tolik vytáčet. Musím být trochu při zemi a nechám to vytáčení na Hejkalovi. I když někdy zařvu,“ dává si předsevzetí trenér.
Na ligu byl tlustý
Možná i proto, že nabídka přišla na sklonku trenérské kariéry z první ligy, Procházka Kladnu kývnul.
„Už jsem si myslel, že první ligu dělat nikdy nebudu a za ty roky jsem rád, protože jsem měl obrovské šance jít do ligy, ale jednou mi Jarda Hřebík řekl, že ligu nemůžu trénovat, že jsem tlustý,“ vzpomíná Procházka.
„Tak jsem řekl, že když jsem tlustý, tak ligu trénovat nebudu. Ale oni se do ciziny nedostali, byli půl roku v Moskvě. Já jsem byl s celou rodinou krásné dva roky v profesionální soutěži v Japonsku.“
Japonské angažmá v klubu Jeff United Ičihara, kde trénoval i svého předchůdce na kladenské lavičce Martina Hřídela, patří k vrcholům trenérské kariéry Stanislava Procházky. Dobré časy zažil předtím i v roli kladenského trenéra, ale to už nějaký pátek. Ze současného kádru SK Kladno zná jen dva hráče.
Musíme se rvát
„Mimo Míry Šilhána, mimo Davida Zoubka na ně koukám jako divák. Neznám je konkrétně a divák na to kouká jinak a v kabině a na hřišti je to také jiné, takže je to hrozně krátká doba dva tréninky před zápasem.“
„To je špatné, ale taková je situace a my do toho jdeme, že to zkusíme a nesmíme se podělat ani při jednom zápase. My musíme bojovat osm zápasů a řezat se dokonce, i když vím, že je to velmi těžké. 14 bodů za tolik kol, to je hrozně málo, co si budeme povídat,“ ví Stanislav Procházka.
Obrázek o kladenské hře si tak Stanislav Procházka udělal především z pozice diváka. Naživo v ochozech sledoval i poslední porážku s Olomoucí. A co viděl?
„Obrovské chyby stoperů. Krásná branka tady přes Bartoše, za minutu vyrovnáno. Obrovská chyba Tesaře při třetí brance. Jestli byla nebo nebyla to je jedno, ale gólman to musí chytat. To je jeho povinnost, je v lize a živí ho to,“ říká Stanislav Procházka.
Kladno povede poprvé do boje v neděli v Praze na Strahově proti střížkovským Bohemians.
