Osud fotbalistů po ukončení kariéry je různý. Živí se jako funkcionáři i řidiči
Karol Kisel, Tomáš Ujfaluši... Přestupy z fotbalového dresu do funkcionářských obleků se zvlášť letos v zimě množí, ale ne pokaždé je konec profesionální kariéry tak hladký. Fotbalistům dokáže odchod do sportovního důchodu spousta věcí i zkomplikovat.
I podle maličkých replik dresů, které se míhají na jejich tréninku, obvykle poznáte, o čem sní malí špunti, kteří právě začínají s fotbalem. Jeden by se rád stal novým Messim, jiný Ronaldem, další Rosickým nebo Nedvědem. Ale mnohými z nás v mládí vysněná kariéra vrcholového sportovce má i svá úskalí.
Nejen v nepředstavitelné dřině při tréninku - jedno zásadní číhá na sportovce v momentě, kdy jeho profesionální kariéra skončí.
Zimní přestávka ve fotbalové Gambrinus lize přinesla mimo jiné i dvě rozlučky s kariérou
„Skončil jsem kariéru a hned druhý den jsem vzal práci manažera reprezentace,“ říkal vítěz Ligy mistrů a vicemistr Evropy Vladimír Šmicer, než ho ze zmíněné funkce smetla nedávná obměna realizačního týmu.
Šmicer je ukázkovým případem hráče, kterého konec kariéry stresovat nemusel. Jen co skončil coby hráč ve Slavii, hned ho tehdejší předseda svazu Ivan Hašek převlékl do manažerského obleku. A i kdyby to neudělal, na pracovním úřadě by Šmicer neskončil.
Fotbalem se zajistil do konce života, podobně jako třeba jeho někdejší spoluhráč z reprezentace Tomáš Ujfaluši, který kvůli podlomenému zdraví skončil s fotbalem v prosinci a také on se hned uchytil - v managementu Galatasaraye Istanbul, kde ještě loni působil jako hráč. Zůstat v branži, kterou za léta kariéry zblízka poznal, je pro fotbalistu ideálním východiskem.
Nadšení základem úspěchu
„Baví mě to velice a doufám, že mě to bude bavit i nadále. Bez toho bych do toho ani nešel. Nadšení je důležité pro každou práci. Je to základní kámen úspěchu. Cítím v sobě nadšení pro to, a proto věřím, že budu úspěšný a Slavia se dostane úplně někam jinam, než kde se momentálně je,“ dává si nové cíle další z fotbalistů, kteří se během zimy změnili z hráčů ve funkcionáře, sportovní ředitel Slavie Karol Kisel.
Ale ne každý má k takové práci vlohy jako tento slovenský doktor práv anebo reputaci jako zmínění Šmicer a Ujfaluši nebo třeba Pavel Nedvěd, člen představenstva Juventusu Turín.
Drulákova romantika za volantem
Třeba další člen stříbrné party z Eura 96 Radek Drulák si jeden čas přivydělával jako řidič kamionu.
„Chodil jsem jim externě pomáhat, když třeba potřebovali něco odvést třeba do Lucemburska, tak jsem jel. Pak jsem to začal dělat jako zaměstnání. Můžu říci, že mě to strašně bavilo. Je to práce jako každá jiná. Kdyby dnes nebylo vyhnutí, tak tam jdu znova. Je to taková romantika celkem,“ vypráví o svých dobrodružstvích vyhlášený kanonýr z 90. let.
Oproti té době si dnešní hráči v české lize vydělají podstatně méně peněz, pro všechny se po kariéře funkcionářské místo rozhodně nenajde a také ne každý myslí na to, že by vedle sportovní kariéry měl pěstovat i své vzdělání.
