Pavla Nedvěda mi hodně připomínají, říká útočník Libor Kozák
Kdybychom chtěli zjistit, který z českých útočníků budí ve fotbalové Evropě momentálně největší respekt, možná bychom došli ke jménu muže, který dnes poprvé v životě dorazil na sraz reprezentačního A-týmu. Českým fanouškům nepříliš známý Libor Kozák se coby odchovanec opavského fotbalu prosazuje v Laziu Řím.
Těžko se proto trenérovi národního týmu Michalu Bílkovi divit, že chce v evropské kvalifikaci vyzkoušet, jestli Kozák nebude platit také na obrany Španělska nebo Lichtenštejnska.
Skoro dvoumetrový mladík zmizel z českého fotbalu v létě 2008 v devatenácti letech, nejvyšší soutěží nepolíben, takže není od věci ujasnit si, jakého útočníka to vlastně Michal Bílek povolal. A kdo jiný zná Libora Kozáka lépe než Libor Kozák.
"Vzhledem k tomu, jaké mám fyzické parametry, tak mezi mé přednosti patří krytí balonu, takový spíš boj, válka vpředu. Naopak mi chybí technika, tu je třeba zdokonalit a myslím, že právě v Itálii ji můžu zdokonalit. Silnější stránkou ještě bude hlava."
Rodák z Brumovic u Opavy tím myslí své schopnosti vyhrávat hlavičkové souboje a střílet touto částí těla góly, ale i v dalším smyslu toho slova je hlava Kozákovou silnou zbraní. Aby lebka mohla přesně hlavičkovat, musí se mozek vyrovnat s tlakem a nemyslet třeba na to, že na zaváhání čeká v Laziu zástup kvalitních konkurentů.
"Tam je to boj, s ničím se tam neštvou. Člověk určitou dobu hraje, druhý je naštvaný a souboj mezi útočníky je docela velkej. Hraje ten, který má aktuální formu, kdo je lepší." Což v poslední době Libor Kozák splňuje, i když ještě vcelku nedávno se málem pakoval na hostování.
Důležitými góly v Serii A si ale v klubu vydobyl patřičný respekt, a díky svému občanství už dokonce začíná slýchat slova o tom, že v Laziu navazuje na odkaz krajana Pavla Nedvěda. "Určitě dost. Teď, když jsem odjížděl na reprezentaci, tak padaly další hlášky, nebo srandičky. Člověk to bere s humorem, ale slyším o něm často, protože tady zanechal velkou stopu."
Otisk té Kozákovy v Laziu ještě dlouho nebude tak hluboký, aby se mohl Nedvědově šlépěji rovnat, a totéž platí pro českou reprezentaci. Ale brzy se to může začít měnit. Libor Kozák je z italské ligy zvyklý na to, že mu na gól musí stačit minimum šancí, což by se už v pátek proti Španělsku mohlo výborně hodit. Jenže Michala Bílka to asi těžko přiměje k tomu, aby jednadvacetiletého debutanta postavil hned od první minuty, a Libor Kozák je s tím srozuměný.
"To bych chtěl asi moc. Už teď je pro mě úspěchem, že jsem tady a jestli se povede nastoupit, tak to by byl velký osobní úspěch." Zřejmě větší šanci tohoto osobního úspěchu dosáhnout, bude mít Libor Kozák příští týden v úterý proti Lichtenštejnsku.
