Plzeň ochutnává Bělorusko: pořádek, rudé karafiáty a traktory na dálnici
Za zářijovým sluncem do Milána nebo za Messim na barcelonský Nou Camp jely s plzeňskými fotbalisty tisíce fanoušků. Tedy spíše zvědavců a turistů, jak se ukazuje teď, před posledním venkovním zápasem Viktorie v Lize mistrů. Do šedivého listopadového Minsku se na dnešní zápas Plzně proti Borisovu vypravili jen skuteční fandové a žádné rekordy svým počtem netrhají.
„Asi každý k tomu měl rozumný důvod, když sem nejel. Já to sice moc nechápu ale dobře. Třeba ostatní fandili Milánu a Barceloně nikoliv Plzni,“ říkají fanoušci s přezdívkami Šolek a Fiškus, kteří stojí v příletové hale minského letiště a s despektem v hlase i tváři hádají, proč se záplava plzeňských milovníků fotbalu najednou smrskla na jejich skupinku o pouhých dvaceti členech. Sami mají jednoduchý, ale pádný důvod, proč se za svým týmem vydali i do Běloruska.
„Protože jsme byli všude a fandíme. Stálo to jako každý jiný výjezd, když to srovnám s Istanbulem, Jerevanem nebo Barcelonou. Všechno to bylo letecky a úplně stejně finančně náročné. Vízum jsme bez problémů vyřizovali v Praze na ambasádě. Jediné co nás tady zaskočilo, že jsme se museli nechat pojistit místní zdravotní pojišťovnou. Asi tady tu českou neuznávají.“
Poplatku ve výši dvou eur na tři dny za osobu se nevyhnete, ani kdybyste měli to nejlepší pojištění platné pro celý svět. Je třeba ještě podpořit systém běloruské první pomoci pro cizince, který zavedl prezident Lukašenko zákonem před 11 lety. Plzeňští fanoušci si to vyzkoušeli v praxi, když se museli od pasové kontroly vracet zpátky k přepážce státní pojišťovny.
Pak už jim nic nebrání vyrazit se zamlklým taxikářem za 40 dolarů do více než 40 kilometrů vzdálené metropole státu, který zůstává skanzenem doby v Evropě dávno minulé. Dálnice z letiště do Minsku je tak krásně rovná, kvalitní a prázdná, že by nad ní řidiči zvyklí na českou D1 závistí slintali. Vozy těch nejluxusnějších značek na ní ale zápolí s traktory, které vyjely obdělávat okolní krajinu.
A stejnou sestavu najdete i v samém centru Minsku, kde tak zažijete bizarní pohled na traktory, které čekají, až jim na rušné městské křižovatce padne zelená. Retrospektivní atmosféru dotváří červené pěticípé hvězdy jako součást městské výzdoby nebo čerstvá kytice rudých karafiátů v recepci tříhvězdičkového hotelu Yubileinaya.
Zkrátka i běloruská část plzeňského turné má co nabídnout a věrní fanoušci Viktorie dobře vědí, kam v zemi tuhého režimu a opatrných lidí napřít svou pozornost, když tedy pomineme večerní fotbal. „Čekali jsme levnou vodku,“ nastiňuje plzeňský fanoušek.
