Podle Jana Kollera by si trenéři mládeže měli vzít příklad z Nizozemska
Česká fotbalová reprezentace má v poslední době jeden velký problém - nedává góly. Rekord v počtu branek Jana Kollera tak asi dlouho nikdo neohrozí. Přitom tenhle vysoký útočník, který skončil v národním týmu před třemi lety, nebyl při svých začátcích mezi dospělými zrovna největším talentem českého fotbalu. Ze Sparty odcházel do belgického Lokerenu s vizitkou nemotory.
„Musím říct, že ta Belgie mi tu kariéru nastartovala, tam jsem měl štěstí na trenéra, který se mi začal víc věnovat a všechno jsem musel dohnat. Od mládí jsem žádné speciální tréninky neměl a nastoupil jsem do toho až v dospělosti. Po tréninku jsem tam ještě zůstával, trenér mi řekl, co mám udělat a tím jsem se hodně zlepšil,“ vzpomíná Jan Koller.
Trenér Fi Van Hoof pracoval s českým fotbalistou na zlepšení koordinace a pohybu. A výsledky se dostavily. V Česku by zřejmě zůstal Koller jen průměrným hráčem, zahraniční angažmá z něj ale udělalo jednoho z nejlepších útočníků na světě.
Tahle skutečnost možná ukazuje i na práci s fotbalisty v českém prostředí. Vybereme talenty a s na první pohled nenadějnými hráči nebudeme dál pracovat. Příklad z tréninku mládeže by si mohli domácí trenéři vzít třeba z Nizozemska.
Tam sice Jan Koller nikdy nehrál, a jak konstatuje - práci s mladými fotbalisty ve svých angažmá v Belgii, Německu nebo Francii nestíhal sledovat, určitou představu o ni ale má.
"Ta mládež trénovala někde jinde než my, ale je pravda, že jsem zažil holandského trenéra v Dortmundu, který trénoval nizozemské národní mužstvo a ty tréninky s ním – to byla radost. Pořád tréninky s míčem a v pohybu. Člověku to dalo víc, než běhání v lese. Ta holandská škola je na tohle nejlepší," říká Jan Koller.
