Polský svátek Božího Těla - pro fotbalisty atrakce, pro fandy 'řidiče' nepříjemnost
V polské Vratislavi byste zatím rozhodně nepoznali, že tu za dva dny začne jedna z nejvýznamnějších sportovních akcí roku. Pokud tedy nevejdete na znetvořené historické náměstí - jeho krásu znetvořila nevkusná speciální zóna pro fanoušky, které by mnohem více slušelo umístění mimo centrum. Ale už zítra mohou vzniknout v dějišti pátečního utkání mistrovství Evropy mezi českými a ruskými fotbalisty pořádné zmatky. A nejen proto, že výkop fotbalového šampionátu je na spadnutí.
„Myslíme už jen na zápas. Možnost lístků jsem využil naplno, obrovsky se těšíme,“ říká záložník českého týmu Václav Pilař a podobně smýšlí také hodně fanoušků, kteří měli to štěstí, že na zápas proti Rusku sehnali vstupenku. Pokud vyrazí do Vratislavi s jednodenním předstihem, mohou kromě fotbalového zážitku nasát i trochu polského folklóru.
„Ve čtvrtek je Boží Tělo a stojí za to se podívat, jaká budou procesí v ulicích. Lidé jdou z kostela rovnou do ulic, to se v Česku nevidí. Je to hodně specifické a zajímavé,“ láká české návštěvníky Henryk Luchowski, muž, který je české fotbalové výpravě k službám coby překladatel.
Ovšem Slavnost Těla a Krve Páně neboli Boží Tělo s sebou v kombinaci s blížícím se mistrovstvím Evropy nese také jistá úskalí. Provoz na některých silnicích totiž mohou zastavit průvody věřících.
„Samozřejmě pro lidi, kteří to neznají, to bude atrakce. Na druhé straně počítáme s tím, že to může být pro někoho problém, protože se mohou tvořit kolony, hlavně tedy na menších a užších silnicích. Procesí totiž většinou nemají povolení na větší silnice. Když někdo pojede z nějakého menšího města, kde bude projíždět hranice, tak musí počítat s komplikacemi, ale jen dopoledne,“ dává Wojciech Zalewski z vratislavského magistrátu českým cestovatelům rady, jak naložit se svátkem Božího Těla.
Ten nezůstane bez povšimnutí ani u některých českých fotbalistů, kteří ve čtvrtek trénují na hlavním stadionu až od osmi hodin večer. Třeba obránce Tomáš Sivok je nábožensky založený, během svého dlouhého angažmá v Istanbulu to měl s návštěvami kostelů složité, a tak teď kvituje, že na jeden z těch vratislavských shlíží přímo z hotelového pokoje a procesí Božího Těla mu tedy neuniknou.
„Nejsem takový, že bych do kostela chodil každý víkend, ale pokud je příležitost a čas, tak zajdu. Spíš ale proto, abych věděl, jak to vypadá. Člověk si tam může odpočinout a srovnat si myšlenky,“ a před pátečním duelem proti Rusku třeba i požádat vyšší moc o podporu shůry.
