Před 25 lety byl Michal Bílek oblíbeným hráčem, teď je z něj nenáviděný trenér

Přesně před 25 lety si Čechoslováci na šampionátu v Itálii zajistili postup mezi šestnáct nejlepších týmů světa. Národním fotbalovým hrdinou dne se při vítězství 1:0 nad Rakouskem stal Michal Bílek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michal Bílek na tisková konferenci po kvalifikačním utkání s Arménii | Foto: Filip Jandourek

Zní to skoro neuvěřitelně u muže, který má teď u spousty fanoušků naopak nálepku národního nepřítele.

„Všichni vědí, že moje pozice není úplně jednoduchá, že už při mém jmenování bylo hodně hlasů proti. Teď to sílí, ale pořád věřím mužstvu, že má kvalitu a obrátíme kvalifikaci v náš prospěch. Neuvažuji o tom, že bych měl skončit.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Michal Bílek byl na mistrovství světa v Itálii v roce 1990 národním hrdinou, v roli reprezentačního trenéra dostal nálepku národního nepřítele

Nenávistné reakce a výzvy k odstoupení provázely Michala Bílka už od prvního soutěžního zápasu, ve kterém vedl české fotbalisty coby trenér národního týmu, přesto od olomoucké porážky s Litvou uplynuly víc než tři roky, než na podzim 2013 z funkce skutečně odstoupil.

Pokerová tvář, se kterou opakovanou a jen výjimečně slábnoucí kritiku přijímal, ho vlastně dobře charakterizuje i jako hráče.

Na mistrovství světa v Itálii si vzal v rozhodujícím zápase o postup ze skupiny proti Rakousku po faulu na Chovance míč a za stavu 0:0 šel kopat penaltu, i když v předchozím duelu s Američany jednu ze dvou neproměnil.

„V 89. minutě neproměnil Bílek pokutový kop, když riskoval technickou střelu a brankář Meola jeho úmysl vystihl,“ hlásil z Florencie reportér Československého rozhlasu Václav Svoboda.

Penalty rozhodly o vyřazení Československa i o titulu mistra světa

Ovšem o několik dní později, 15. června 1990, už mluvil o Michalu Bílkovi jako o úspěšném střelci pokutového kopu, který rozhodl o postupu československých fotbalistů do osmifinále italského šampionátu.

Góly z téhle nejvýhodnější standardní situace tam obecně rozhodovaly o mnohém důležitém včetně titulu mistra světa. Západní Němci ovšem hráče, kteří za ně zahrávali pokutové kopy, měnili.

Ve finále proti Argentině to byl Andreas Brehme, ve čtvrtfinále proti Československu Lothar Matthäus.

Jan Kaliba, Vojtěch Bureš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme