Před padesáti lety padl Hurstův sporný gól. Záhada kolem triumfu Anglie na MS 1966 žije dodnes

Jedné z největších záhad světového fotbalu je dnes padesát let. O vítězství Angličanů na domácím mistrovství světa rozhodl kontroverzní gól Geoffa Hursta z prodloužení. Dnes už by technologické pomůcky okamžitě určily, jestli po jeho střele míč přešel čáru západoněmecké branky, nebo nepřešel. Ale 30. července 1966 rozhodovaly jen oči sovětského sudího, a tak už půl století je o čem vášnivě debatovat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tímhle míčem vystřelil Geoff Hurst Anglii zlato na mistrovství světa 1966 | Foto: commons.wikimedia.org

Nekonečný spor začal už přímo na trávníku v londýnském Wembley. Nejprve se zdálo, že rozhodčí gól neuznají. Ale uznali.

Hlavní rozhodčí Gottfried Dienst ze Švýcarska nakonec dal na svého asistenta Tofiqa Bahramova z ázerbájdžánské části tehdejšího Sovětského svazu. Ten usoudil, že Angličanem Geoffem Hurstem vystřelený míč, který se odrazil od břevna směrem dolů a zpátky do pole, překročil brankovou čáru.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ten míč byl nejméně metr za lajnou, vtipkuje na téma svého gólu z finále fotbalového MS 1966 Geoff Hurst

„Dienst nejprve nařídil rohový kop, na který jsme míč odražený od břevna odpálili. Angličani pak začali protestovat, a tak se rozběhl k pomeznímu. Nerozuměl jsem, o čem se bavili, ale najednou ukázal, že gól platí. Tak jsme zas začali protestovat my, ale to už nemělo smysl,“ popisuje v dokumentu ZDF Západní Němec Uwe Seeler.

Jeho protihráč z padesát let starého finále, sám střelec gólu-nególu Hurst, nejznámější moment své kariéry komentuje pro pořad mezinárodní federace FIFA s anglickým humorem.

„Ten míč byl nejméně metr za lajnou. Ale vážně – trefil jsem ten míč v pádu, takže jsem to viděl dost špatně, navíc mi výhled zakrýval brankář. Když ve 24 letech hrajete ve finále mistrovství světa proti skvělým Němcům 2:2 a pak dojde k takové situaci, tak prostě věříte, že je to gól,“ říká Hurst.

Víra mu prý zůstala dodnes. „Hlavně proto, že spoluhráč Roger Hunt, který stál blízko, reflexivně zvedl ruce nad hlavu, místo aby se pokusil dorážet. Hráč s takovým střeleckým instinktem by to neudělal, kdyby to nebyl gól. Tohle mi jako důkaz stačí,“ dodává Angličan.

Názory se liší i podle toho, na který archivní záběr se podíváte. V Anglii jsou často používané jiné než v Německu, zkrátka taková malá fotbalová propaganda.

Stanice Sky Sports si pomohla počítačovou animací

I vědeckých důkazů létalo vzduchem za padesát let několik. Některé studie dávaly za pravdu Němcům, jiné Angličanům, naposledy ta z letošního ledna.

Televize Sky Sports v ní dokonce archivní záběry zkombinovala s grafikou počítačových her. Přizvala i bývalého anglického reprezentanta Jamieho Carraghera a tvrdila, že má důkaz. Zdaleka ne ideálně postavený asistent rozhodčího Bahramov prý v červenci 1966 viděl správně.

Ale Němci tuhle argumentaci nepřijali, i když po padesáti letech už jsou ochotní na tohle téma také žertovat. Před červnovým britským referendem o vystoupení z Evropské unie bulvární deník Bild nabídl, že připustí platnost Hurstova sporného gólu, pokud Britové zvolí setrvání v Unii.

Jak už víme, ani tahle šlechetná nabídka nezabrala a jedna z největších fotbalových záhad zůstává nerozřešená.

Jan Kaliba, Radek Šamša Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme