Rozlučka Petra Švancary oživila slávu stadionu Za Lužánkami. Přišlo 25 tisíc diváků

Ani derby pražských „S“, ani EURO hráčů do jednadvaceti let, ani zápasy reprezentace. Měřeno zájmem a počtem fanoušků na tribunách můžeme českou fotbalovou akcí roku vyhlásit rozlučkovou exhibici Petra Švancary, která oživila svého času největší stadion v zemi. Do brněnského stadionu Za Lužánkami se vrátil fotbal po 14 letech.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Švancara dal svou rozlučkovou exhibicí vzpomenout na doby, kdy na Lužánky chodily i návštěvy kolem 40 tisíc diváků | Foto: Jan Kaliba

Na stadionu Za Lužánkami stále chybí elektřina či hráčské šatny se sprchou, přesto se díky úsilí a vášni Petra Švancary a brněnských nadšenců zase hrál fotbal.

„Stadion je lehce zchátralý, ale věřím, že ho dáme společnými silami do kupy. Přijedu na brigádu, nebude sice trvat dlouho, ale přiložím ruku k dílu, aby se toto, co se tady odehrává, mohlo mnohokrát zopakovat,“ řekl herec a režisér Jakub Kohák.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na rozlučkové exhibici Petra Švancary natáčel reportér Jan Kaliba

Do exhibičního utkání zasáhli kromě bývalých Švancarových spoluhráčů a osobností od filmu a divadla také hokejisté ze zámořské NHL.

„Pamatuji si doby, kdy bylo plno i na druhé tribuně. Na Slavii tenkrát přišlo 43 diváků, na poslední Hradec chodilo 20 tisíc. Tady byli vždy úžasní fotbaloví i hokejoví fanoušci,“ nechal se slyšet hokejista Martin Havlát.

Selanka se na chvíli změnila v drama. Brigádníky zrekonstruované sektory byly našlapané do posledního místa, jenže přicházeli další lidé a někteří si prorazili cestu na hlavní tribunu, která je ovšem zarostlá stromy a může tak být staticky narušená. Oficiálně není otevřená.

S kariérou Petra Švancary se na stadion Za Lužánkami přišlo rozloučit na 25 tisíci fotbalových fanoušků | Foto: Jan Kaliba

„Chtělo se nám sem dostat víc lidí, než jsme chtěli. Nemůžeme uspokojit všechny. Děkuju policii, že to drží. Těším se, že si v pondělí užijeme pocit, že jsme udělali dobrou věc a bude to v pořádku i v ohledu bezpečnosti,“ říkal Petr Švancara, který se loučil s aktivní kariérou a zároveň křísil stadion Za Lužánkami.

Štafetu přímo na hřišti přebral Švancarův syn, a když se mu podařilo dát gól, loučícího se tatínka to rozplakalo.

„Plakal jsem hodně, jsme lidé. Když lidé skandují moje jméno, nebo dá syn góla, tak emoce vyplují na povrch. Za slzy by se chlap neměl stydět, to k tomu prostě patří,“ má jasno někdejší útočník Brna, Slavie, Žižkova, Slovácka či Příbrami.

Mercedes, jak se Petru Švancarovi přezdívalo, už definitivně zajel do pomyslné garáže | Foto: Jan Kaliba

Další silný moment a závan starých dobrých časů přišel ve chvíli, kdy si svou neproměněnou penaltu z mistrovského ročníku 1978 přišel zopakovat Karel Kroupa, tehdejší nejlepší ligový střelec.

„V klubu jsem jedenáct let hrál a dalších čtrnáct let jsem tady působil jako funkcionář. Jsem zvyklý si jít po obědě odpočinout, ale dneska jsem usnout nemohl,“ těšil se zpátky na trávník stadionu Za Lužánkami Karel Kroupa. Věří, že se sem za fotbalem nevypravil naposledy.

Na slavném brněnském stadionu panovala během exhibice výborn áatmosféra | Foto: Jan Kaliba

Jan Kaliba, Petr Hašek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme