Rvačka v metru a dvě červené karty na hřišti, i takový je fotbal v Istanbulu
Pořádné kontrasty mohou nabídnout dvě různé sportovní akce v jednom městě. Zatímco v tenisové hale způsobně sedělo a tleskalo decentní publikum nejlepším hráčkám světa, cestou na jiný stadion to pořádně vřelo. Fotbalový klub Galatasaray Istanbul měl před sebou ligový zápas. A to je vždy pro fanoušky mimořádná událost.
Když tihle hoši, kteří se hlásí k nejradikálnějším fanouškům Galatasaraye, v metru zpustí, zní to působivě, ovšem běda, když jim někdo vstoupí do cesty. Třeba tím, když po nich v prostředku městské dopravy vyžaduje lístek. To se pak sbor promění v tlupu bojovníků máchající pěstmi na všechny strany.
"Perou se staří, mladí, ale vypadá to jako normální situace. Dva umírněnější fanoušci klubu radí, abychom raději chvíli počkali, než se to uklidní," popisuje svůj zážitek s fanoušky Galatasaraye reportér Českého rozhlasu Jaroslav Plašil.
Moc pijí, říkají o divokých fanoušcích obdivovatelé Tomáše Ujfalušiho a Milana Baroše, dvou českých fotbalistů ve službách Galatasaray. Právě jméno reprezentačního útočníka zaslechnete každou chvíli, čerstvé zranění klíčového hráče je tématem číslo jedna cestou na stadion. Až to vypadá, že nic jiného příznivci klubu ve vlaku neřeší.
Ale zdravotně indisponovaného Milana Baroše až tolik nemusí mrzet neúčast v samotném zápase, byť v něm mohl dosáhnout sté ligové branky. Duel byl totiž pořádně nervózní a divoký, a domácí, kteří dohrávali bez dvou vyloučených, cítili po porážce s Gaziantepsporem 2:4, velkou křivdu.
"Bylo to opravdu až za hranicí. Není to obvyklé, ale v tomhle zápase nás rozhodčí opravdu, jak se říká, řezal. Vyloučil nám dva hráče, zvládli jsme ještě vyrovnat, ale bohužel jsme potom dostali hloupý gól, což by se nám nemělo stávat," říkal po zápase Tomáš Ujfaluši, jediný z českých fotbalistů v sestavě Galatasaray.
Ujfaluši se turecky zatím neučí
Ujfaluši si za protesty vysloužil "pouze" žlutou kartu, ale kdoví jak by dopadl, kdyby žil v Turecku déle než pár měsíců. Ve všech zemích, kde působil, se totiž bývalý reprezentační kapitán naučil místní řeči.
"Turečtina mě neláká, protože tady můžu mluvit všemi jazyky, které jsem se naučil, tak uvidíme," říká Ujfaluši.
Koneckonců, spíše se čekalo, že Tomáš Ujfaluši v létě zakotví spíše ve fotbalově klidné Americe, než v divokém Turecku.
