Setkání fotbalových legend U. Seelera a J. Masopusta
Když se po dlouhé době potkají dva lidé, komunikace mezi nimi může být obtížnější. V případě dvou legendárních fotbalistů Uweho Seelera a Josefa Masopusta to ale neplatilo.
Jeden báječně střílel nůžkami, ten druhý zase úžasně kličkoval a přihrával. A teď se oba po dlouhých letech potkali. Nikoli u Kolína, ale až tam, kde se Labe vlévá do moře. Jeden z nejlepších fotbalistů české i československé historie Josef Masopust se vydal do Hamburku, aby tam navštívil svého někdejšího soupeře Uweho Seelera. A byl u toho i reportér Českého rozhlasu Jaroslav Plašil.
" Jo tenhle Seeler, tak toho neznám," Turek Demirel se živí jako taxikář, a německý fotbal - a zrovna tak ten český - zná evidentně mnohem hůř než ty nejzapadlejší uličky ve městě.
Když se dozvídá, že to byl jeden z nejlepších hráčů historie, a ještě nedávno také klubový prezident Hamburku, omluvně ukazuje na vysílačku nad palubní deskou. . „Já mám svého prezidenta tady."
Jet na stadion s Němcem, tohle by se Vám zřejmě nestalo. Tím spíš, když se jedná o čestného občana Hamburku, známého díky své laskavosti spíše pod přezdívkou Uns Uwe a také skvělého fotbalistu, který tak báječně střílel nůžkami.
Ostatně, snad abyste to jen tak nezapomněli, před hlavním vchodem do arény vás přivítá Seelerova pravačka v nadživotní velikosti. Socha, vedle které jsou i sportovní velikáni legračně malí.
Vypráví dobře naložený čerstvý 74letý Uwe Seeler Josefu Masopustovi, který bude mít pro změnu v únoru 80, a tak trochu i jako dárek k narozeninám teď od svých blízkých z Klubu přátel dostává tyto netradiční zájezdy. A právě výlet do Hamburgu, u kterého byl i Radiožurnál, je vůbec první.
Radost ze setkání
„Já se přiznám, že jsem se na to moc těšil, ale nečekal jsem, že to bude mít takovýto průběh. Jeho radost z našeho setkání mě moc potěšila – u mě je to to samé,“ říká Josef Masopust a zmiňuje mimo jiné i Franze Beckenbauer, který byl jako Uwe Seeler fotbalistou "západního" Německa, pro poválečné a později komunistické Československo nepřátelské země číslo 1.
"Pro mě jako pro člověka byla už od mládí válka něčím nesnesitelným, nic mi to neříkalo, ani mě ani Josefa politika nezajímala, sedli jsme si lidsky, i fotbalově, takže jsme ani nevnímali, že jsme každý z jiné strany hranice. Pan Masopust byl Pelé českého fotbalu, a už při našem prvním setkání mezi námi, jak se říká, přeskočila jiskra, a tak pokaždé, když se vidíme máme velkou radost, přestože se moc nepotkáváme," vysvětluje Uwe Seeler, který byl na těch samých čtyřech světových šampionátech jako skutečný Pelé.
Ale narozdíl od legendárního Brazilce nezískal tři tituly mistra světa. Vlastně nevyhrál ani jeden, což byla v jeho případě až neuvěřitelná smůla. Hrál totiž na mistrovstvích v letech 1958 až 70, přitom západní Němci triumfovali v roce 54 i 74. A třeba v šestašedesátém prohráli ve finále s domácí Anglií i kvůli gólu, který zřejmě nebyl. Takže má stejně jako Josef Masopust jednu stříbrnou medaili.
" Poprvé jsme se s Josefem potkali v roce 1958, na šampionátu ve Švédsku, byla to pro nás nakonec šťastná remíza, ale asi to bylo kvůli tomu, abychom udrželi přátelství"
Fanoušci nezapomněli
Udržet přátelství se tedy Uwemu Seelerovi a Josefu Masopustovi podařilo, takže se oba dva potkali i teď v Hamburku. Ale i když to měla být jen soukromá návštěva, úplně utajit se ji nepovedlo. Do restaurace, kde oba slavní fotbalisté povečeřeli, přicházeli fanoušci a sběratelé suvenýrů, a to samé se opakovalo i následující dopoledne přímo na stadionu.
Ředitel tamního muzea při té příležitosti sáhl do vitríny pro nejvzácnější exponát, talíř s diamanty za vítězství v Bundeslize z roku 1960, a nad přísným zákazem natáčení kamerami tentokrát zavřel oči.
Pochopitelně symbolicky, zavírat oči by byla v případě tohoto vzácného setkání škoda, a ví to i oba Češi, kteří hrají za současný HSV Jaroslav Drobný a David Jarolím, kteří se také přišli s oběma slavnými fotbalisty pozdravit.
