Síň slávy českého fotbalu láká na Zlatý míč Masopusta či Kollerovy kopačky

V novém strahovském sídle Fotbalové asociace to není největší místnost, ale rozhodně je nejvzácnější. Český fotbal se totiž dočkal své Síně slávy, ve které si můžete připomenout řadu nádherných okamžiků z historie. Třeba stříbro ze světového šampionátu 1962 nebo titul z mistrovství Evropy 1976.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nové sídlo Fotbalové asociace České republiky | Foto: Jan Suchan

„Kdyby tady nebylo napsáno kopie, tak by každý řekl, že jde o originál. Ten je ale ve vlastnictví UEFA. Jsem rád, že mám doma miniaturní kopii, která je naprosto stejná. Opatruji ji jako oko v hlavě,“ říká Antonín Panenka.

To jiní velikáni českého fotbalového dějepisu se nebáli své cenné trofeje zapůjčit. Zájemci si mohou prohlédnout originální Zlatý míč, který v roce 1962 dostal Josef Masopust, zlatou olympijskou medaili Ladislava Vízka z roku 1980 či stříbro Jana Brumovského z olympiády 1964.

Přehrát

00:00 / 00:00

V nově vzniklé Síni slávy českého fotbalu natáčel reportér Jan Suchan

„Pan Brumovský jako asistent trenéra Vengloše nám půjčil i medaili vybojovanou na mistrovství Evropy v roce 1980. Jan Koller nám zase věnoval své kopačky, kterými nastřílel 51 reprezentačních gólů,“ představil další skvosty jeden z hlavních tvůrců Síně slávy Jaroslav Kolář.

Ve vitrínách byste ovšem marně hledali Zlatý míč Pavla Nedvěda. „Natrvalo ho zapůjčil do muzea Juventusu Turín. S Pavlem jsme ale domluveni, že necháme vyrobit kopii,“ slíbil Kolář.

Radost z nové Síně slávy nemusejí mít ovšem jen fotbaloví fanoušci, ale i samotní bývalí reprezentanti.

„Něco takového jsme postrádali. Budu rád, když tady přibude pár hezkých trofejí,“ těší někdejšího kapitána národního týmu Václava Němečka.

Šmicrovi se vybavují nepříjemné okamžiky

Drobné a spíš v žertu myšlené výhrady k Síni slávy české legendy mají. Třeba Vladimír Šmicer poukazuje na videoukázky ze slavných českých zápasů: „Vždy si vzpomenu spíše na to špatné. Hlavně na oba zlaté góly, jak ve finále s Německem, tak i v semifinále s Řeckem. To mě mrzí.“

Těžko ale velké porážky z české fotbalové historie vyřadit. A obtížně proveditelnou připomínku k nové Síni slávy má i Antonín Panenka.

„Historie našeho fotbalu je tak hluboká, že Síň slávy by musela být tak desetkrát větší,“ říká autor vítězné finálové penalty na mistrovství Evropy 1976 v Bělehradě.

I při současných rozměrech ale Síň slávy rozhodně stojí za vidění.

Jan Suchan, Petr Hašek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme