Slávisto-sparťan Pavel Novotný čeká na další trenérská angažmá
V devadesátých letech minulého století se obě pražská S opírala o jednoho fotbalistu s příjmením Novotný. Sparťanská ikona Jiří je rekordmanem v počtu českých ligových titulů, slávista Pavel je pro změnu známý svou přezdívkou „Čáp" a pak také tím, že během své kariéry „zběhl" do Sparty a pak se do červenobílého dresu zase vrátil.
O Jiřím Novotném se ví, že stále ještě pokračuje ve své kariéře ve středočeských Všenorech spolu s Luďkem Zelenkou. Ale co dělá jeho jmenovec Pavel?
„Asi před dvěma lety jsem dokončil nejvyšší trenérskou profilicenci. Trénoval jsem mládež na Žižkově, potom jsem dělal střížkovskou Bohemku – u ‘A‘ jako asistent, v pražském přeboru jako hlavní trenér (pozn. B tým). Naposledy jsem trénoval Cholupice, kde jsem v prosinci skončil. A teď čekám na nějakou nabídku, jsem už sedm měsíců doma,“ prozrazuje Pavel Novotný.
Z Cholupic se musel Novotný poroučet kvůli výsledkům, s posledním týmem Pražského přeboru totiž nezískal v pěti utkáních ani bod. Teď vyhlíží novou nabídku, ke které by třeba jako známá fotbalová tvář mohl mít blíž.
Ostatně sám přiznává, že prvoligové i reprezentační zkušenosti se mu v trenérské praxi hodí. „Určitě je výhoda, že jsme bývalí hráči, ‘x‘ výborných trenérů nás trénovalo jak v reprezentaci, tak v klubech. Takže je potřeba zavzpomínat, ale samozřejmě se také vzdělávat sám. Mít nějakou svoji vizi. Prostě se zdokonalovat, protože fotbal se pořád hýbe dopředu.“
Pavel Novotný ale odmítá vybrat jediného trenéra, který ho ovlivnil nejvíc. Ať už by to měl být někdo z jeho vlastních bývalých koučů nebo někdo ze současných věhlasnějších kolegů jako je Mourinho, Guardiola nebo Ferguson. „Od každého jsem si vzal něco, každý byl něčím pozoruhodný. A pak se do toho může vložit něco svého.“
Na to teď má Pavel Novotný vzhledem k tomu, že je bez angažmá, času dost. To samé platí také o nejrůznějších exhibicích, třeba soubojích starých gard pražských „S". V nich může obléci oba dresy - tak jako ve své profesionální kariéře.
Nejdřív totiž působil čtyři roky včetně, toho mistrovského šestadevadesátého ve Slavii, po návratu z působení ve Wolfsburgu ale zamířil do Sparty, a z ní pak putoval opět do Slavie. A pamatují si to i jeho tehdejší spoluhráči a protihráči.
„Samozřejmě si někteří popíchnou. Třeba přijdu a Horst Siegl, že si mám obléct sparťanský dres, když bud hrát za ně. Ale ne, já hraju za Slavii,“ usmíval se po jednom z utkání internacionálů Sparty a Slavie „obojživelník" Pavel Novotný.
Sešívaný dres si při těchto zápasech bere možná i kvůli tomu, že mu pomohl k největšímu úspěchu v kariéře - stříbru z Eura 1996. Byť kromě semifinále proseděl celý šampionát na lavičce.
„Tam byla výborná slávistická sezóna, byli jsme v semifinále Poháru UEFA, pak jsme byli mistři. A plus tohle vyvrcholilo tím stříbrem. Takže na ten rok se nedá zapomenout, byl to největší úspěch,“ vzpomíná Pavel „Čáp" Novotný, který jistě doufá, že nějaké ty úspěchy prožije i coby fotbalový trenér.
