Sparta si s Baníkem na Letné pohrála
Výsledek 4:0, kterým fotbalisté Sparty potupili svého velkého jarního soka z boje o ligový titul, vyznívá jednoznačně a pro ostravský Baník hrozivě, až krutě. Sparta svého soupeře nepřejela kombinační nápaditostí, která by soupeře doháněla k zoufalství a přinutila smeknout klobouk.
Stačily jí větší zápal a nadšení, soustředěnější obrana a mnohem větší efektivita v zakončení. Do očí by ten rozdíl zřejmě uhodil i spícího. Sparťan Bony Wilfried se v prvním poločase přimotal ke dvěma nebezpečně vyhlížejícím situacím a dokázal je proměnit ve dvě branky, které určily ráz utkání.
„Nebylo to úplně jednoduché, já jsem to sledoval, bylo to těžké, ale musím tam být,“ při popisu první branky, které dosáhl z poměrně obtížné pozice hlavou, takto Bony Wilfried dokazoval, že se lepší nejen fotbalově, ale i jazykově.
Pro Adama Varadiho je čeština řečí mateřskou, jenže po výprasku na Letné byl útočník Baníku podobně strohý jako rodák z Pobřeží slonoviny.
„Ten balón jsem chtěl jenom trefit, aby šel na bránu, ale Blážovi snad nedám gól, protože ten mě vychytal už několikrát,“ vykládal Varadi o své druhé velké šanci, která přišla v poslední minutě prvního poločasu.
Ostravský forvard mohl gólem do šatny na 1:2 utkání ještě zdramatizovat. Místo toho ale v 63. minutě dokonal zmar svého týmu, když mu sudí Tomáš Kocourek po faulu na polovině hřiště ukázal druhou žlutou kartu a vyloučil ho.
„Tak dva fauly, rozhodčí to posoudil na dvě žluté, takže jedna červená, rozhodčí je pán, konec.“
A také nula bodů a čtyři góly na cestu do Ostravy, zapomněl ke svým výpočtům připojit Adam Varadi. V Baníku mají po vypadnutí z Evropské ligy s běloruským soupeřem další námět k přemýšlení.
