Střelecké probuzení Stanislava Vlčka
Na stadionu fotbalové Slavie to včera večer vypadalo jako před sedmdesáti lety za časů nepřekonatelného kanonýra Josefa Bicana. Když dali hosté z Českých Budějovic vyrovnávací gól, domácí na něj ihned odpověděli vedoucí brankou a naopak - Jihočeši dvakrát reagovali na vedení Slavie vyrovnáním. Utkání 18. kola skončilo vítězstvím domácích 3:2 a první poločas jako by vůbec nepatřil do Gambrinus ligy, soutěže tak chudé na branky.
Dvě, sedm a pět minut. Tak dlouho dokázali fotbalisté Českých Budějovic držet vyrovnaný stav 0:0, 1:1, respektive 2:2. Slávisté pro změnu dvakrát přišli o jednogólové vedení.
Celkem to obnášelo pět gólů během prvního poločasu a v Edenu se vznášel duch Pepiho Bicana, který razil heslo: „Není důležité, kolik branek dostaneme, hlavně když o jednu víc dáme."
Trenér Karel Jarolím ale prý hráčům tenhle slogan v rámci taktické přípravy necitoval. „To jsem necitoval. Ale je pravda, že kdyby to tak bylo vždycky, tak bych asi rozhodně naštvaný nebyl."
Naštvaných nebylo ani více než sedm tisíc diváků, kteří se i přes mrazivé počasí a konkurenci hokejového play-off v Edenu sešli. Už ve druhé minutě slavili první gól Stanislava Vlčka v sezóně. Domácí kapitán si ho schoval na svůj jubilejní čtyřstý ligový start.
„Já už jsem tady prožíval chvíle, kdy mě napadali nejrůznější myšlenky. Ale je pravda, že už jsem se z toho nějakým způsobem, hlavně na konci podzimu, vyhrabal. A teď uvidíme, jak to půjde dál. Ale určitě se cítím daleko lépe, než po Tirasoplu, kdy se to na mě sesypalo hodně," připomněl Vlček loňské léto, kdy hned ve třetím zápase po návratu z Belgie jeho tým ostudně vypadl z Ligy mistrů s Tiraspolem.
Další zahozené šance
Kapitán Slavie se tím hodně užíral a z toho pramenila i gólová hladovka, kterou ukončil až dvěma trefami proti Českým Budějovicím. A to měl přidat minimálně ještě jednu trefu.
„Dvě tyčky najednou, to se může stát asi taky jenom mně. Pak ještě ve druhé půli jsem tam měl šanci," vypočítává své příležitosti zkušený slávistický útočník.
Dva samostatné úniky Vlček sice zazdil, zato ale vítězný gól přece jenom vstřelil, a to, světe div se, hlavou. Ty by se v jeho podání daly spočítat na prstech jedné ruky, i když je členem Klubu ligových kanonýrů. Jako by ho skórovat hlavou naučili až při jeho nedávném angažmá v bruselském Andrelechtu.
„Nenaučili. Ale jó, tam to byl hned můj první gól v Belgii," vzpomíná si Stanislav Vlček.
Slávistickému hráči schází ve čtyřiatřiceti letech odehrát 65 zápasů, aby vyrovnal rekordmana v počtu ligových startů Jaroslava Šilhavého, který jako kouč hostů z Českých Budějovic neměl z Vlčkova představení při čtyřstém ligovém utkání zrovna velkou radost.
