Tahiťané okouzlili Brazílii. Nejkrásnější okamžik v životě, jásal desetkrát překonaný brankář

Jejich ostrov je považovaný za ráj na zemi, kam se jezdí na exotickou dovolenou. Tahiťané v tomhle ohledu reklamu příliš nepotřebují, přesto si ji v těchto dnech dělají fotbalem. Poprvé v historii země postoupili na akci pořádanou FIFA a na Konfederačním poháru jsou hráči z ostrova ve Francouzské Polynésii velkou atrakcí a sami si plní své sny. Naposledy na nejslavnějším stadionu planety proti mistrům světa.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Parta amatérů z Tahiti si plní svůj sen

Parta amatérů z Tahiti si plní svůj sen | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Slavný stadion Maracaná se otřásá v základech. Desítky tisíc brazilských fanoušků si mohou skandováním vykřičet hlasivky. Po tribunách běhá mexická vlna, lidé divoce gestikulují. A to prosím nehraje Brazílie, tyhle sympatie patří partě amatérů z Tahiti.

„Španělsko je jednak náš rival a jednak my Brazilci rádi podporujeme slabé proti silným,“ vysvětluje mi Rafael, proč brazilští fandové zápas tolik prožívají a proč oceňují každý náznak akce Tahiťanů. A při španělských akcích projevují opačné emoce.

Mnohem zkušenější kolegové z renomovaných zahraničních médií kroutí hlavou a říkají, že nikdy neviděli takovou podporu od neutrálního publika. Trenér týmu, který se kvalifikoval jako mistr Oceánie, je po zápase z takového přijetí úplně naměkko.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Jana Kaliby z fotbalového stadionu Maracané, kde Brazilci fandili v Poháru FIFA Tahiťanům proti Španělsku

„Prohráli jsme sice 0:10, ale vyhráli jsme pro sebe srdce Brazilců, běhal z toho mráz po zádech. Jen mě mrzí, že jsme teď známější tady než u nás na Tahiti. Ale Brazilcům patří obrovské díky!“ vzkazuje i v portugalštině kouč Eddy Etaeta.

Jeho hráčům se podařilo to, co žádnému fotbalistovi: zahrát si proti posledním mistrům světa Španělům na nejslavnějším stadionu světa Maracaná. Chlapíci, kteří hrají fotbal v exotické lize kdesi v Oceánii, mají do konce života o čem vyprávět. Vždyť je povzbuzovalo tolik lidí, že to dává polovinu celé populace jejich země.

„Neuvěřitelné. Myslím, že je to nejkrásnější okamžik mého života, na tohle nikdy nezapomenu, ten pocit ve mně… Je to hodně silné,“ marně lapá po dechu brankář Mikael Roche.

Brazilci fandí Tahiti na stadionu Maracné stejně usilovně jako svému týmu | Foto: Jan Kaliba

Deset inkasovaných branek od týmu Torrese či Iniesty v něm hravě přebije titul mistra Tahiti s týmem FC Dragon, za který doma hraje. A chvíle netušené slávy si užívá i jediný profesionál v týmu.

„Po zápase jsem si vyměnil dres a několik vět s Iniestou. On byl vždycky můj idol, je to pro mě jako sen,“ říká Marama Vahirua, hráč řeckého Panthrakikosu.

Na zájem světových médií v čele s agenturou Reuters nejsou Tahiťané úplně zvyklí a i z toho jsou rozjaření. A když se zeptám tiskového mluvčího, co symbolizují náhrdelníky z mušlí, které všichni členové týmu nosí, hodí mi také jeden kolem krku a odpovídá zvoláním: „Vítejte na Tahiti.“

Jan Kaliba, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme