Tomáš Rosický je fotbalovým mentorem moderní doby

Čeští fotbalisté se právě probouzejí ve městě, kde mohou už zítra rozhodnout o svém postupu na evropský šampionát. V černohorské Podgorici je zatím klid, ale to se v době odvetného zápasu baráže určitě změní. Na stadionu čeká hráče bouřlivé prostředí a kapitána Tomáše Rosického zřejmě další kurz pozitivního myšlení.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Rosický může mít po prvním zápase důvod k úsměvům

Tomáš Rosický může mít po prvním zápase důvod k úsměvům | Zdroj: ČTK

"Jsem tady od toho, abych na kluky působil co nejklidnějším dojmem. Kdybych na hřišti nějakým způsobem panikařil, tak by bláznili všichni. Myslím, že to funguje," zlehčuje svou roli Tomáš Rosický, kterému přijde normální, co na hřišti dělá.

Ale kdo viděl úvodní barážový duel s Černou Horou na Letné, může mít i dokonalou představu o tom, jak by mohl vypadat fotbalový mentor moderní doby. S osobním přístupem ke všem spoluhráčům, s dlouholetou praxí, dovednostmi, který se zřejmě rozhodl, že svůj tým stůj co stůj protáhne na svůj poslední evropský šampionát.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tomáš Rosický dodává klid mladším a méně zkušeným spoluhráčům

Teď v Podgorici bude mít druhou a poslední lekci, zřejmě ještě o něco náročnější než v Praze. Jednak ho zatím bolí noha, když obuje kopačku, a pak má kolem sebe má hned několik mezinárodně méně zkušených borců, které může bouřlivé balkánské prostředí poněkud brzdit v rozletu.

"Tihle fanoušci jsou víc bouřliví, jako blázni. I když tam bude méně lidí než na větším stadiónu, atmosféra tam bude určitě bouřlivá," říká jeden z těch mezinárodně méně zkušených fotbalistů v sestavě Václav Pilař, který už sice hrál s plzenskou Viktorií v Barceloně, Miláně, Kodani nebo Trondhaimu.

Ale to všechno jsou kluby z úplně jiného prostředí než které zažije v černohorské Podgorici. A takový Theodor Gebre Selassie se v této sezoně s Libercem nedostane dál než na Moravu nebo do Slezska.

"Hráči, kteří na to nejsou tolik zvyklí, budou možná potřebovat trochu podržet. Určitě jste si všimli, když třeba Jiráček nedal v prvním poločase na Letné velkou šanci, Rosa za ním běžel přes půlku hřiště, aby ho povzbudil a zvedl. Aby prostě cítil, že mu i ti starší a zkušenější spoluhráči pořád věří. A takhle to musí fungovat i v odvetě, na to tam ti starší svým způsobem jsou," říká vystudovaný pedagog a teď také jeden z trenérů národního týmu František Komňacký.

Alena Benešová, Jaroslav Plašil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme