Trenérů a manažerů je dost, říká bývalý sparťan Michalík a provozuje penzion
V české lize neplatí, že se fotbalista během kariéry finančně zabezpečí na zbytek života. Výdělky většiny hráčů se dnes mnohem více podobají těm v běžných zaměstnáních, zlatokopnická devadesátá léta jsou dávno pryč. Těm, kteří hledají nový zdroj příjmů, může být příkladem Rastislav Michalík, který kdysi investoval do stavby penzionu a dodnes ho na rodném Slovensku provozuje.
Podle personálu nepoznáte, že jste se právě ubytovali u muže, který hrál Ligu mistrů a dal za Spartu gól třeba i Real Madrid. Abyste to zjistili, je třeba u recepce sklopit oči k podlaze. Majitel penzionu tam pod tvrzené sklo zabudoval dvě připomínky své kariéry. Dresy Sparty a slovenské reprezentace naznačují, že než se stal hoteliérem, byl Rastislav Michalík úspěšným fotbalistou.
„Když člověk končí s fotbalem, musí se zamyslet, co bude dělat. Všichni končící fotbalisté nemohou trénovat a být manažeři, bylo by jich strašně hodně. A ani na to všichni nemají předpoklady, takže se musí poohlédnout jinde. Já chtěl být sám sobě pánem, protože jsem nechtěl dopustit, abych se musel někoho doprošovat. V dnešní době totiž pokud skončíte s fotbalem, každý se na vás vykašle.“
Fotbalistům končícím s kariérou může dát návod bývalý sparťan Rastislav Michalík
Takhle přemýšlel Michalík, když cítil, že už si jako aktivní fotbalista dlouho vydělávat nebude. A ještě coby hráč Sparty se na tu chvíli začal připravovat - budovat svůj penzion nedaleko Žiliny.
A je rád, že to udělal, jak se přesvědčuje na příkladech bývalých spoluhráčů nebo protihráčů, kteří podobně na budoucnost nemysleli nebo neměli na to, aby si založili vlastní podnik.
Osud fotbalistů po ukončení kariéry je různý. Živí se jako funkcionáři i řidiči
Číst článek
„Jsou případy, kdy fotbalisté skončili na mizině. Někteří oprávněně a někteří ne. Člověk nad tím začne přemýšlet, až když pomalu končí. Lepší by bylo, kdyby vám to někdo poradil dřív. Pokud hrajete 15 let profesionálně fotbal, prakticky nic neumíte, ani nevíte. Potom je těžké zařadit se do života.“
40letému bývalému sparťanovi Michalíkovi se to povedlo v jeho rodném kraji, kde teď má úplně jiné starosti než pilovat techniku a udržovat si dobrou fyzickou kondici.
„Věděl jsem, co mně čeká, ale některé cesty jsou v podnikání strastiplné. A v tom mi fotbal nepomohl, musel jsem si pomoci sám.“
Michalík tak nyní může srovnávat, jestli je těžší být provozovatelem penzionu nebo profesionálním fotbalistou.
„Záleží, kde hrajete. Když hrajete fotbal za Spartu, ještě v době, kdy se nám dařilo, byla to radost a navíc jsem si ještě něco vydělal. V průměrném mužstvu vás to neuživí anebo víte, že žijete z měsíce na měsíc. Ale jinak je tenhle byznys těžší než fotbal,“ říká ve svém království v pohoří Veľká Rača bývalý fotbalista, teď už hoteliér Rastislav Michalík.
