Josef Masopust prožil více než 60 let na pomezí Dejvic a Bubenče, včera tam ve svém bytě po dlouhé nemoci zemřel. Jen o kousek dál bude památku velkého fotbalisty i nadále připomínat jeho bronzová socha. Právě u ní, vedle brány stadionu Dukly na Julisce, je pietní místo, kam se s ním chodí loučit jeho kamarádi i obdivovatelé.

Tento článek je více než rok starý.

8:20 30. června 2015 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Bronzová socha zachycuje Josefa Masopusta tak, jak ho všichni znali - s míčem u nohy a hlavou nahoře. Stojí na místě, kudy si první český držitel Zlatého míče prošlapával cestičku víc než 60 let - u brány stadionu v Praze na Julisce směrem k jeho nedalekému bytu na pomezí Dejvic a Bubenče.

„Znamenal pro mě hodně. Chodil jsem na něj jako voják, i jsem se s ním setkal. Byl to čestný člověk, čestný fotbalista a borec. Takový fotbalista se rodí jednou za život,“ říká fanoušek Dukly u sochy Josefa Masopusta a přiznává, že mu do očí jdou slzy.

Fanoušci u sochy zanechávají květiny, svíčky a podpisy v pamětní knize, Klub přátel Josefa Masopusta přidal smuteční fotografii a zavzpomínat přišli i dlouholetí spoluhráči a kamarádi, se kterými se každé poslední pondělí v měsíci v klubovně Dukly na Julisce potkával.

Zemřel Josef Masopust. Vicemistr světa a vítěz Zlatého míče

Číst článek

„Budeme vzpomínat déle, vděčím mu za moc. Když jsem narukoval, tak nám pomáhal a přesvědčil mě, abych tady zůstal. Stačilo křiknout a Pepík měl přesné přihrávky,“ vzpomíná spoluhráč Josef Vacenovský.

Podobný příběh může vyprávět mnoho bývalých spoluhráčů. Josef Masopust patřil k první slavné generaci Dukly, do které přišel, ještě než dostal tohle jméno a také dříve, než na Julisce vyrostl její nový stadion.

Během šestnácti let, které tu strávil, pomohl desítkám hráčů zabydlet se v kolektivu, který s dvojicí Novák, Pluskal přirozeně vedl.

„Vděčím mu za všechno a myslím, že jsem mu to za tři roky, co procestoval Brazílii, vrátil. Starali jsme se o něj i po příjezdu. Když přišel mezi starou gardu, vždycky pookřál,“ vzpomíná spoluhráč z finále mistrovství světa Josef Jelínek.

„Když jsem ho viděl před dvěma měsíci, byl samá sranda. Ptal jsem se, kam mu mám dát pivo. Řekl, že do lednice. Uchoval jsem si ho tak, než abych ho viděl, jak leží na posteli a nehýbe se,“ přiznává.

„Doufám, že se s ním osmého všichni rozloučíme. Byli bychom rádi, kdyby staří fandové, i když jich asi moc není, přišli a uctili památku s námi,“ naznačuje Josef Jelínek, že poslední rozloučení s Josefem Masopustem by mělo být příští týden přímo na hřišti, kde půl druhého desetiletí rozdával radost.

Jeden odesel, treba se tu zrovna nejaky dalsi rodi.. #Masopust pic.twitter.com/pewU4mmw9d

— Jan Kaliba (@JanKaliba) June 29, 2015

Jan Kaliba, Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít