V Edenu byl v Evropské lize k vidění fotbalový zázrak
Stát se to v Polsku, možná se fotbalovým utkáním Slavie s Valencií zabývá speciální komise pro vyšetřování zázraků. Málokdo si totiž dovede vysvětlit, jak je to možné, že Pražané ukopali s mnohem slavnějším klubem remízu 2:2, když prohrávali už 0:2 a celý poločas jim chyběl vyloučený útočník.
Oslavné chorály se nesly Edenem a na stadionu bylo o poznání radostněji než po brutální rozborce Slavie od Lille - tedy po minulém domácím zápase v Evropské lize. V duelu s Valencií přitom všechno směřovalo k repríze. Hosté proměnili penaltu, Slavii se zase zranil brankář Romanovs, po půli přišel druhý gól a vzápětí vyloučení Šenkeříka. To vše do 48.mé minuty.
„To bylo hrozně ubíjející, když jsme viděli, že hrajeme v deseti. Ještě proti takovému mužstvu jako je Valencie prohrávat o dva góly a vědět, že skoro nemáte balón," popisuje Petr Janda stav hráčovy mysli ve chvíli, kdy se zdá, jakoby běhal proti soupeři do kopce.
Adam Sysifos Hloušek, který se jako osamocený útočník snažil o nemožné asi nejviditelněji, ho doplňuje: „Za toho stavu 0:2 asi nikdo nečekal, že ten zápas dovedeme nakonec do remízy, že dáme dva góly."
Nevěřil tomu ani trenér Karel Jarolím, který doufal jen v to, že se nebude opakovat debakl s Lille. A ejhle: po rohu se v 78.mé minutě trefil Janda, po Hlouškem rozehrané standardce v 82. Grajciar.
Takový obrat Slávisté nepamatují
Slavia, která nedala gól ani v Příbrami,,se najednou prosadila v oslabení dvakrát během chvilky proti v lize neprůstřelné Valencii. Jak je to podle trenéra Karla Jarolíma možné?: „To nejde vysvětlit, to nejde. To je nadpřirozený."
A že takové otočení utkání do plusu v podání Slavie nepamatujete? Klid. Ani samotní hráči na tom nebyli lépe, jako třeba Adam Hloušek: :Nevzpomínám si, asi jsem takový zápas nikdy nehrál a ještě zrovna proti Valencii dát dva góly v desíti, to je nádhera."
Také Petr Janda pátral v paměti marně: Tím, že to je v Evropské lize a proti takovému týmu, tak je to asi největší obrat, co jsem zažil. I když to skončilo remízou."
Snadno se nevzpomínalo ani zkušenějším harcovníkům. 53-ti letý Karel Jarolím je ve věku, kdy dost pamatuje a zároveň nestihl většinu z toho zapomenout. Nad pozitivním obratem stejně mlčky dumal skoro půl minuty:
„Pamatuju derby, ale ještě za mé éry, když jsem hrával. To jsme prohrávali na Spartě 1:3 a ještě o deseti a nakonec to skončilo 3:3. Ale jako trenér to nepamatuju," podivil se kouč. A pak, že se ve fotbalu zázraky nedějí.
