V Německu se na fotbale fandí i rozhodčím, vznikla Brigáda Hartmuta Strampeho
K fotbalovým velkoklubům patří i tvrdé jádro jejich fanoušků, takzvaní ultras. V Německu je kultura fandění na stadionech opravdu vysoko a Bundesliga je teď bohatší ještě o jednu netradiční skupinu fanoušků. Nepodporuje žádný klub, ale všechny rozhodčí. A spíš než hezký gól je zajímá správně odmávaný ofsajd.
Není jich víc než třicet a třeba na olympijském stadionu v Berlíně s kapacitou přes 70 tisíc míst se jejich skandování ztrácí. Chodí ale i na zápasy nižších soutěží, a tam bývají hodně slyšet. Koneckonců právě na vesnických stadionech může rozhodčí přijít nejsnáz k úhoně. Nejčastější útočná fráze zní: „Víme, kde máš auto.“
Jenže tihle ultras fandící rozhodčím křičí něco jiného: „Víme, kde parkuješ, auto má plnou nádrž a je připravené k odjezdu.“ A když se faulujícímu hráči nelíbí třeba žlutá karta, kterou mu rozhodčí rezolutně ukázal, hlouček fanoušků ho usměrňuje, a skanduje „nediskutuj“.
„Vlastně nás nezajímá samotná hra, ale výkon rozhodčího. Chceme ho podpořit, protože všichni fandí jenom hráčům na obou stranách. A rozhodčí je jako šedý puntík někde ve vzduchoprázdnu. Přitom třeba na venkově jim hrozí i fyzické násilí, a potřebují, aby se jich někdo zastal,“ dodává člen fanklubu.
Dva ze zakládajících členů téhle skupiny ultras přiznávají, že nápad se zrodil, když už měli dost vypito. A když hledali pro svoji skupinu jméno, padla volba na Hartmuta Strampeho. Legendární rozhodčí s nekompromisním výrazem, monstrózním knírem a vlasy ála kartáč na boty.
Strampe pískal i proslulý zápas Bundesligy v sezoně 2000/2001 mezi Bayernem Mnichov a Borusií Dortmund, ve kterém rozdal celkem 12 žlutých a tři červené karty. Moc fanoušků mu to tehdy nevyneslo. Dnes ale první ultras klub fandící rozhodčím nese jméno právě po něm, Brigáda Hartmuta Strampeho.